Vědomé dítě...

čekám vědomé dítě... nebo nevím jak líp to nazvat...
duši, která už před rozením s námi komunikuje...

a dopředu sděluje své potřeby...
už víme, že čekáme syna, vybral si jméno Michael...

Včera nám sdělil, že je diamantové dítě... a že už by se rád narodil... moc se sem těší... ale chci, aby byl řádné vyvinutý, plně zdravý a nemusel do inkubátoru nebo ještě hůř být v nemocnici.... jsem teprve ve 35tt a tak potřebuji, aby ještě alespoň 3 týdny vydržel uvnitř:-)
Chci aby se narodil přirozeně a bez veškerých medikací... tzn. přirozený porod... připravila jsem si porodní přání, a hledám porodnici, kde tato přání budou respektována, tak aby se náš syn narodil do láskyplného světa s láskyplným přivítáním, bez urychlování... bez chemie, svým tempem...


O diamantových dětech... nemám o nich žádnou knihu, ale z internetu:

Když vstoupíte do jejich blízkosti, vaše energie se najednou změní a vyrovná. Pocítíte, že jste nablízku něčeho zvláštního. Jejich energie vám pomáhá, otevřít se opravdové síle ve vašem srdci a k vašemu pravému já. Jsou tu, aby nám pomáhali v poznání vyšších světů. Mají přístup do Akaši, kde nacházejí informace nejen o Zemi.
Ze zkušenosti musím doopravdy říct, že z jejich energie jde cítit čistý záměr, s kterým zde přišli. Jsou to zářící diamanty, které nám pomáhají nalézt tu správnou cestu.


takové dítě je pro mě darem... a znamená velkou zodpovědnost...

Ale ne mnozí slyšeli pojem„Diamantové dítě“ nebo „Diamantové děti“. Je to z důvodu, že oproti jejich předchůdcům, diamantové děti tu nejsou proto, aby měnily věci. Diamantové dítě na sebe bude zřídka upozorňovat, a často se životem bude pohybovat neodhalení a nerozpoznaní.

Proč jsou tedy tady? Pojďme se podívat, odkud tento název pochází. Diamant je obrovský vodič světla a energie. Oproti křišťálu, který je mu podobný, ale extrémně křehký a může se snadno rozbít. Diamant je jeden z nejtvrdších přírodních hornin na Zemi, který je nejnáročnější rozbít. Pokud je ve tmě, je neviditelný.

Diamantové děti jsou stejné. Pokud jsou ve tmě, jsou tak neviditelné jako kdokoliv jiný na Zemi. Ale pokud jednou začnou vyzařovat nebo channelovat, světlo a energii, nikdy se nesetkáte s jasnějším a čistším světlem na Zemi.


Diamantové děti budou často studenti s vynikajícími výsledky, s jedničkami podtrženými. Budou mít talent v mnoha předmětech, úkolech nebo zálibách, kterým se budou pečlivě věnovat, a to může často skončit tím, že nedělají nic, v důsledku toho, že jejich energie je rozdělena příliš slabě do příliš mnoha předmětů zájmu. Jsou to zapálení a náruživí studenti, rádi se učí, což dělají ze zájmu, a ne proto, aby vynikali nebo byli erudovaní.


Často, ale ne vždy, pokud se narodili do extrémně těžkých situací nebo rodin, tyto děti budou procházet událostmi, aniž by se chytily do dramatu. Nebudou používat své neštěstí aby se stali závislí na různých látkách, aby se z nich stali trýznitelé druhých, nebo aby se stali depresivními, nebo aby přestali žít své životy naplno. Zřídkakdy někdo z nich padne či sejde na scestí a vydá se cestou destrukce, aby poznal jaké to je. A i když se to stane, po letech bolesti a utrpení , vrátí se znovu ještě čistší a zářivější než kdy dřív.

Diamantové děti vědí, že mají z 99% pravdu pokud se týká téměř všeho. Toto si mohou ostatní někdy vykládat jako aroganci, protože se ani nepokoušejí argumentovat svou stranu a zastávat se sebe. Budou vám jen přikyvovat a smát se a váš argument, poté, když to budete nejméně očekávat, vám pomalu ukáží opačný pohled a a naučí opačné hledisko.

Někdy se dostanou do diskuse jen proto, aby zvítězili. Dělají to pro legraci, a vždy zvítězí. Bez ohledu na to, za kterou část argumentace se zrovna postaví, a je jim to skutečně, jedno, dokáží vám, že vaše strana je mylná. Je to proto, že vidí širší obrázek. Vidí obě strany každého argumentu a ani jeden z nich nesoudí.

Diamantové děti se vyhýbají tomu být vůdčími postavami. To je proto, že na rozdíl od indigo, nebo duhových dětí, nepřicházejí s předdefinovanými barvami světelného spektra, (svého vyjádření a schopností), a koncept „skupiny“ který, máme zde na Zemi je pro ně pohoršující a urážlivý. Skupina, po tom všem, znamená, že je v rámci skupiny mentalita „my versus oni“ stejně jako souhlas s realitou, která vylučuje jiné reality.

Pokud se divíte, odkud pochází, odpovědí je odevšad a odnikud. Neidentifikují se s žádnou konkrétní planetou, realitou nebo vesmírem. Přicházejí přímo z Jednoty. Pokud jste jakýmkoliv způsobem jasnozřiví či sensitivní, uvidíte jejich tvar, jak se mění podle vašeho nejpokročilejšího vnímání. Takže, řekněme že můžete vnímat mimozemské druhy, je to to, co uvidíte. Pokud vnímáte bytosti energie/světla, uvídíte toto. Pokud dokážete vnímat Jednotu, uvidíte právě to. Často je můžete vidět jak se mění z jednoho tvaru do jiného, než se usadí ve tvaru se kterým se nejvíc identifikujete. Tedy, pokud se identifikujete s draky, budete si také myslet, že i oni jsou drakem. Nebo pokud jste pozemský anděl, budete na nich vidět křídla.

Pokud máte pocit, že je vaše dítě diamantové, to nejlepší, co pro něj můžete udělat, je zúžit jeho nebo její zájmy a povzbudit dítě, aby se drželo jednoho, nebo maximálně dvou předmětů. Jednoho tvořivého, umění nebo hudby, a jednoho intelektuálního, vědy nebo psaní. Bude to těžké rozhodnutí, ale to jim pomůže přežít na Zemi a stát se nezávislými mnohem lépe, než kdybyste je brali na deset aktivit týdně... což budou chtít více než rádi dělat.

Kromě toho, udržujte jejich stravu bez aditiv, čistou a čerstvou, a ujistěte se, že pijí hodně vody. Oni se postarají o zbytek. Diamantové děti jsou skutečně „nízko údržbové“, stačí jim málo k životu.

Často duhové dítě bude zaměňováno za diamantové, nebo si bude myslet, že jím je, nebo jím bude chtít být. Hlavní rozdíl mezi nimi je, že duhové děti zajímá hodně náboženství, skupiny a „dělat věci správně“. Zatímco diamantové děti jednoduše žijí život a je zde čistě proto, aby přinášelo Božské světlo a lásku do naší reality. Barva nebo barvy, které světlo přináší na Zemi, je pro diamantové děti irelevantní a nepodstatné, nebude vás nikdy soudit za to v co věříte, nebo říkat že je to špatné, ani se vás nebude snažit zachraňovat, vést vás nebo učit vás „správné cestě“.

Diamantové dítě se náhle objeví ve vašem životě, když ho nejvíc potřebujete, jinými slovy, když potřebujete božské světlo, a stejně tak rychle zmizí.

Budou žít dlouhé nekomplikované životy.

Jsou mimořádně silní. Kdyby si to přáli, mohou vás přimět, abyste ho poslouchali na slovo, mohou měnit počasí a posouvat a měnit vibrace celé okolní oblasti. Dokáží manifestovat snadno a vymyslí řešení nebo odpověd na jakýkoliv poblém, který před ně postavíte. Když si někdo skutečně uvědomí sílu diamantového dítěte, může se člověk až začít bát, nebo si možná myslet, že je špatné, aby někdo měl tolik síly. Nicméně je to vskutku velmi zřídka aby diamantové dítě jakékoliv ze svých síl a schopností použilo. Mají vrozenou odolnost tak učinit. Využívají své dary srdcem.

Pokud jde o jejich počet, je jich nyní na zemi přítomno a inkarnováno velmi málo, ale jejich počet vzroste v příštích 20 letech, ačkoliv ne příliš. Jejich síla je tak obrovská, že jich není potřeba hodně najednou. Jste jedním z nich, pokud po přečtení tohoto článku, cítíte velké „já to věděl“, a potom se přesunete k dalšímu předmětu zájmu, což jak doufám, je nanebevstoupení.
09.04.2014 08:19 | stálý odkaz

Osvětim...

Někdo by si mohl říct, že už zazvonil zvonec... a žili šťastně až do smrti...
bohužel ne... i přes relativně spokojený život neustále něco řeším...
Dál jsou mým velkým učitelem vztahy...
Ten partnerský je harmonický... vdala jsem se... jsem těhotná... a šťastná...
Moje dítě je vysoká duše... už s námi několik týdnů komunikuje... tedy se mnou a s mým mužem... no a občas taky s kamarádkou Mirkou... to tedy jen když nechci něco slyšet:-)
Mirka je můj velký učitel, který je schopný se navnímat na různé energie... ale o tom jindy...

Asi před rokem jsem si všimla nabídky slevového portálu na výlet do Osvětimi se slevou... uff... říkala jsem si, co za blázna pojede na výlet zrovna tam...
a uplyne pár měsíců a na tento výlet se vydávám i já... a to dokonce těhotná... s celkem jinými souvislostmi a s docela jiným posláním...

Příběh se začal odvíjet během války...
rodina Knappů - otec Alexander a matka Marta má 17 letého syna Reného, který pochází z Alexandrova prvního manželství... Marta čeká dítě... je válka... a Hitler už pořádá své hony na vyhlazení Židů... protože je Marta těhotná nemohou utéct hned... musejí počkat až se dítě narodí a trochu povyroste... protože vědí, jak by němci naložili s kojencem, kdyby je chytli na útěku...
Tedy pro ty co netuší - prostě by s ním flákly o zeď a bylo by... no tedy spíš nebylo:-( drsná realita, kterou Knappovi znali...
proto čekali až se jejich dítě narodí a bude mu alespoň rok...
To se psal rok 1942
židi dostávali plynule výzvy k odsunu a žili tak v neustálém strachu...
v roce 1942 všechno v Praze prodali a pokusili se o útěk... bohužel ten kdo jim měl k útěku pomoct a komu také zaplatili je zradil...
a tak došlo k tomu, že aby Alici zachránili, když věděli, že neuniknou, položila ji Marta na lavičku na nádraží...

Alice tak skončila v pražském nalezinci poblíž Karlova náměstí... zbytek rodiny Němci chytili a odvezli mučit a vyslýchat... a nakonec skončili v Terezínské pevnosti...
Marta kontaktovala dopisem příbuznou v Praze, která byla také židovka, ale žila s křesťanem... vzít se tito 2 lidé nemohli, neboť tomu bránila rozdílná víra... a tak ani tako židovka nebyla v bezpečí... V dopise jí vylíčila co se stalo, kde Alici nechala a tak ji mohla příbuzná najít... Marta ji také požádala, aby Alici koupila něco teplého na sebe...

A tak se malá Alice se tak dočkala identifikace a dodnes má 2 rodné listy... jenže tak Němci věděli, že i Alice je žid...
Proto i Alice putovala do Terezína... do ghetta... kde žila až do konce války...
ze stovek dětí se jich dočkalo konce války 7...
měla štěstí... byla tzv. "ukázkové dítě" protože byla hezká...
Na konci války ji chtěli adoptovat - odvézt sebou do Ruska ruští vojáci... nicméně dostala paratyfus... na tyfus a paratyfus umíraly stovky lidí...
ona přežila...
Marta, Alexander i René zemřeli v roce 1942 Osvětimi.... Alice má jejich úmrtní listy...
Jelikož nebylo Aliciným osudem skončit v Rusku... adoptovala ji po válce jiná rodina... rovněž s židovskými kořeny, nicméně tohle náboženství už se v rodině neudržovalo...
Nová maminka nemohla mít děti... a tak se příběh psal dál...
Nová maminka Alici zemřela v jejích patnácti... nicméně Alice tuto maminku vnímala jako "mámu" tu první, která jí dala život si nepamatovala... má její obrázek... i tatínka a bratra... ale vlastně je skoro nepoznala...
Alice se rozhodla vystudovat na zdravotní sestru, kterou pak v různých variacích - zdravotní sestra - dětská sestra v jeslích dělala až do důchodu...
Tatínek vdovec si záhy našel novou mladou ženu a Alici vlastně ponechal svému osudu a internátu... a tak to neměla lehké... Alice se zřekl... a později emigroval a s touto ženou měl 2 syny.

Ve svých 18 potkala Miroslava... se kterým časem založila rodinu.... a narodil se první syn Miroslav.... za 2 roky na to druhý syn Pavel... a až o 15 let později po Mirkovi se narodil můj manžel Jan...
Židovští předci zůstali v jejím srdci zapomenuti...
Je s tím spojen velký příběh jejího života a také mnoho bolesti... proto to chápu...
Jenže když neuctíváte své předky, tak od nich nedostáváte energii... a oni si vždy stejně najdou cestu "jak se připomenout"... a tato cesta nebývá "hezká"
a proto paradoxně Alice zažívá další a další trápení...

Můj muž Jan to díky konstelacím pochopil... a dítě, které čekám, si také přálo, aby byli předci uctěni...
Došlo totiž k jejich totálnímu vymazaní... jediná Alice je z celé rodiny zapsaná v Terezínské knize... kniha, vlastně takový seznam lidí co prošli Terezínem...

Proto jsme doma nasbírali kamínky a jeli jsme naše předky do Osvětimi uctít... židé si nosí kamínky na hřbitovy... nicméně oni hroby nemají... zemřeli mezi miliony lidí právě tam...


Alice vždy připomínáním jejího životního příběhu trpí... velmi ji to bolí... nicméně když se mě jednou ptala "proč mě tam maminka nechala, proč mě nevzali sebou a nezemřela jsem s nimi?"
Odpověděla jsem jí na to: no přece, abys nesla život svého rodu dál... Máš 3 syny... oběť tvých rodičů nebyla marná...



























26.11.2013 18:07 | 0 komentářů | Autor: PETRA | stálý odkaz

co je u mě nového

moje příspěvky zde zřídly... jednoduše jsem šťastná a nestíhám...

strávila jsem 7 týdnů v Indii... 3 týdny cestování po Kerale a Tamil Nadu... a pak 4 týdny na prohlubovacím procesu...

Proces byl drsný... ale i krásný... počáteční týden byl plný rezistence a odporu... 6. den došlo ke zlomu a dalších 22 dní jsem si užívala...
někdy to bylo velmi těžké... někdy veselé...
výsledkem kurzu bylo probuzení na poměrně vysokém stupni vědomí...
můj stupeň se pohybuje na stupnici 20-30...
ostatní lidi ze skupiny se probudili na stupni 8-13...

někdy jsou učení a cvičení tak náročné, že jsem mohla jen bezvládně ležet... a i tak proces běží...
Mám nové přátele v Mexiku, Brazilii, Argentině... potkala jsem 3 kamarádky, které se mnou byly na trenérském kurzu v roce 2010...
a tak mám pozvánku jet do Austrálie... Brazilie, Mexika:-)))

Doma na mě čekal narozeninový dárek ve formě kocourka Cornish rex... říkáme mu Giddy, je to zrzavý mazlík, kterého jsem si moc moc přála...

Dál vyrábím andělské šperky, které mi přinášejí velkou radost...

Na konci srpna jsem se zasnoubila... a v září se vdávám:-))))))))))))
můj partner se mnou byl cestovat po Indii... a mj jsem ho potkala loni na své prezentaci cestování po Indii:-)))
12.09.2013 08:16 | 2 komentářů | Autor: PETRA | stálý odkaz

Po stopách Šivy

Po stopách (boha) Šivy – poznávací zájezd… po jižní Indii 2013 - LAST MOMENT NABÍDKA

Termín: 7.7. - 23.7. 2013 NOVÝ TERMÍN NA ÚNOR 2014!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Cena za zájezd je 32.999,-

tato cena zahrnuje: letenku (Praha- Indie- Praha)+, ubytování ve dvoulůžkových pokojích +veškerou dopravu po Indii - většinou minibus - na delší cesty je s klimatizací, po městech na krátké vzdálenosti se občas přepravujeme rikšou

stravu 2x denně - k snídani je obvykle ovoce (vždy cca ze 3 druhů ovoce dle místa a nabídky - melouny, papaya, banány, hroznové víno, čiku, ananas, mandarinky, pomeranče, mango...) Oběd nebo večeře - převážně jednoduchá indická strava -někdy pouze vegetariánská, z masa bývají na výběr ryba, kuře, krevety... jako příloha je hlavně rýže nebo placka a různé druhy zeleninových omáček, počítejte, že indická strava je ostrá... ale i ti, z vás, co pálivá jídla nemusí, se nají...

vstupy do památek, služby překladatele a průvodce (tedy moje – Petra Šilhanová, případně indického průvodce na vybraných místech)

Kalkulace je vytvořena na sdílení ubytování ve 2 lůžkových pokojích.

V ceně je 1 ks repelentu.

Navíc si v Indii můžete doplatit (sebou kapesné - Eura nebo Dolary):

cvičení jógy - 1 hodinová lekce cca 110 Kč - když jde na jógu 5 a více osob cena za cvičení se snižuje (skupinová sleva o cca 20%), cvičí se zpravidla ráno od 7-8 hodin - vždy pokud to program umožňuje... cvičí se v místnosti s podložkami na cvičení, lekce vede zkušený indický jogín

masáže - 1h ayurvédská masáž od 220 Kč... až po delší olejové masáže, reflexní aj masáže... cenově za až cca 600 Kč

jízda na slonech - od 200 Kč za 30 minut /nebo hodinový program kdy jedete na slonovi, krmíte ho, koupete se s ním a fotíte se s ním za cca 620 Kč

3hod. trek v džungli - 250 Kč - procházku vede zkušený průvodce z národního parku a jde se téměř stále volnou chůzí po rovině... při treku můžete vidět bizony, jeleny, slony, divoká prasata, ptactvo, opice, stopy tygra... - vždy záleží na štěstí, vidění zvěře není průvodcem garantováno... na 4 osoby je povinný vždy 1 průvodce z národního parku

výlet sledování lovu ryb na rybářské lodi - 150 Kč, 1h výlet - projíždka lodí v Bengálském zálivu - 150 Kč

v některých chrámech se platí za možnost focení nebo natáčení kamerou - cca 5-20 Kč/za fotoaparát, cca20- 40 Kč/videokamera

Program zájezdu: Poznávání energeticky silných a historicky významných míst a chrámů - budeme následovat stopy boha Šivy - Šiva (Devanágarí: शिव) je jedním z velmi důležitých hinduistických bohů... navštívíme ty nejkrásnější památky jižní Indie... Dále se budeme se účastnit rituálů v chrámech, navštívíme hadí a krokodýlí farmu... je možnost vystoupit na svatou horu, navštívit farmu s kořením, čajovou plantáž, jít na trek džunglí, budou četné příležitosti strávit čas na pláži a odpočívat a samozřejmě společné meditace a dikšování...

Zálohu ve výši 22.000Kč– je třeba uhradit do 15.4.2013, z té se uhradí letenka , rezervace ubytování. Zbylá částka (ekvivalent) se bude vybírat v Dolarech/Eurech přímo v Indii.

Na oblast, ve které se budeme pohybovat, je cz hygienikem doporučené očkování: žloutenka A+B a břišní tyfus - očkování je zcela na vašem uvážení... antimalarika nejsou pro oblasti,které navštívíme potřeba. Proti hmyzu se budeme chránit místním repelentem (mám osvědčeno)

Přihlášeným po zaplacení zálohy zašlu seznam doporučené výbavy – co je dobré mít sebou...

Pokud víte o někom, kdo by mohl mít zájem se přidat, prosím, přepošlete tyto informace....

Případné dotazy pište nebo volejte... petra@jedinecnost.cz, 732545103, pro ty co mě neznají osobně – jedná se o mojí 5. cestu do Indie, fotky z minulé cesty (2012 se skupinou zde: http://angelaaa.rajce.idnes.cz/jizni_Indie_2012/)
(více)
12.04.2013 07:47 | 0 komentářů | Autor: PETRA | stálý odkaz

náhledy...

nikdy se nám nic neděje náhodou...
náhody neexistují...
a tak si teď každý den uvědomuje, že není od věci si vážit všeho co má...
všeho co pro ni kdo udělá...
jak je vlastně každý den a každý zážitek úžasným svátkem...
jak i obyčejné věci jsou najednou úžasně neobyčejné...

15.03.2013 20:24 | stálý odkaz

Odměna?

před víc než půlrokem si myslela, že jí "ti tam nahoře" tak nějak konečně poslali dárek za odměnu...
spletla se...
dostala jen další lekci... lekci, která se ukázala být mnohem tvrdší než všechny předchozí...
půl roku učení se... a života v částečné iluzi... dokud nepřišla deziluze...
ale i tento vztah nevztah byl velkou lekcí a učením...

své lekce dostáváte dokud nepochopíte.... a čím víc nepochopení ve vás je, tím tvrdší lekce musí přijít...
takže ano, přišla o peníze... má dluhy... a tak nějak neustále řeší téma "peníze", jen aby pochopila...
přijala to učení... přijala zodpovědnost za své činy...
i přes velmi negativní zkušenost nepřestala věřit v lidské dobro a obyčejnou lidskou slušnost...

a tak přišel další vztah...
vztah kdy slovo láska dostalo jiný rozměr... pro ni... ne .... neříká jí miluji tě...
to by tak nějak bylo předčasné...
ale tak nějak obyčejná láska k bližnímu svému se dá vyčíst z každého činu...
během měsíce toho spolu prožili víc, než prožila za posledního půl roku s předchozím mužem...

takže znovu pocit... že byla odměněna... slova následují činy a jí je dobře...

****** a zas došla sms... těším se, že už budeme spolu.... příští týden....
:-) tyhle záchvěvy minulosti ji vždy jen pobaví....


vnitřně se zařekla, že už nebude používat slovo "nechápu...." , protože všechny "nechápu..." se jí vrací jako bumerang v podobě lekcí..., aby si to "nechápu" prožila a pochopila...
jaké to je... proč... jak...

27.01.2013 20:02 | 0 komentářů | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

obyčejné životní paradoxy...

opravdu platí věci pustit a nechat plynout...
neřešit minulost... je daná...
a žít v přítomnosti...
potkala bývalého kolegu... domluvili setkání u kávy...
tam zjistila, že z její strany o nic nestojí...
stála jen o to zjistit co je nového ve firmě... na netu visela nabídka na práci a ona chtěla vědět o co se vlastně jedná...
nicméně kolega je stejně starý, nezadaný...
a asi mu s ní bylo fajn... protože následují den ji zval na "rande" znovu...
vymluvila se...

opět dostala sms "miluji tě", pro sebe se ušklíbla... k čemu ty slova? proč to dělá? co z toho má? jaký to má smysl? odpověděla na to suše: tak přijeď
Prostě co víc chtít od virtuální reality... tohle není a nebyla láska... ta se prokazuje činy...

Místo toho vyrazila do kavárny za klukama:-))
a byla to fajn prožitá sobota... a nakonec i neděle...

baví se tím co vyzařuje...
když nelpí nabídky různého druhu se dál jen hrnou...

Johny jí řekl: nevím jak to děláš, ale je mi s tebou vždycky tak dobře:-)
půjdou spolu dokonce i do divadla...
14.01.2013 11:04 | 0 komentářů | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

chceš vztah?

má tak nějak zvláštní pocity...
připravuje velkou akci pro 400 lidí... příprava jí zabírá většinu dní...
mezitím se věci dějí...
komunikuje tak s několika probuzenými... (ve smyslu awakening)
a má pocit, že její vědomí se pomalu ale jistě také proměňuje...

opět okolo ní krouží muži...
během týdne dostala asi 5 nabídek.... balí ji zadaní... i nezadaní....

vyčistilo se tajemství vztahu s Johnym... popravdě si vysvětlili co se vlastně stalo...
krásné bylo, že i přes to co jí napsal, tak zůstali přátelé...
a díky tomu si včera mohli i vysvětlit, v čem tkvělo to, že to nevyšlo...
ona si uvědomila, že celou dobu nevěřila, že to Johny myslí vážně... a také to, že se celou dobu snažila ho od sebe odhánět...
on zas vnímal její odhánění jako "hec"
a tak.... no děkuje andělům, že jsou dál přátelé, protože Johny je fajn kámoš...

vysvětlení přineslo i to, že jí Johny chce i dál vídat...
nicméně ona ví, že už nestojí o klasický vztah...

vlastně to pochopila i dnes...

během nemoci trávila čas na chatu... jen plkala... neměla chuť se s někým seznamovat... neměla v úmyslu někam chodit... a nemá chuť se seznamovat...
když jí před 2 dny jeden muž napsal, že jí zve na kafe a zrovna v den, kdy má v úmyslu být v Praze, tak se rozhodla pozvání přijmout...

:-) nejlepší bylo, že ten den chatovala asi se 30 lidmi a tak netušila o čem si vlastně psali... šlo to tak nějak jedním uchem tam i ven... nějak to neřešila...
překvapivě u toho kafe zjistila, že mu docela uvolněně popisuje své vnímání světa...
skoro jí to přišlo jako by byla už sama probuzená...
bylo jí jedno jak ji vnímá... nebylo tam nic...
A řekla mu pravdu - nic nehledám... chatovala jsem čistně z nudy... a náhodou... a beru chat jako chat... tedy plkání s virtálními lidmi...
ptal se - hledáš vztah??

vnitřně zjistila, že odpověď je "nehledám"
že jí vyhovuje, že muži jsou blízko... že mají zájem... ale i to, že nic nemusí...
vlastně si to ani neumí představit...
vyhovuje jí, že si má s kým promluvit... vyhovuje jí jít občas na večeři/oběd... občas do kina...
ale nemá potřebu "ho" mít doma pořád...
a taky už se nepotřebuje vedle někoho probouzet...
ty jo.. už ne:-)
ale taky to nepotřebuje nikomu vysvětlovat...

Dnešní "pan kafe" ji pobavil... řekl jí, že by jí rád znovu potkal... ať mu napíše...
očekával aktivitu od ní....

řekla mu na to, že ať se nezlobí, ale ona, že nikoho neuhání... že není emancipovaná... a že mužům přenechává možnost "lovit a nosit domů mamuty", takže jestli jí chce znovu vidět, tak jí může napsat... a že se uvidí... ale ona nikam psát nebude...

jo, změna je život... :-)

PS: i její "pan virtuální 2012" jí dál píše... smsky typu "myslím na tebe", stýská se mi... ona už definitivně odložila růžové brýle... a tak nic romantického neodepisuje.
10.01.2013 17:38 | 2 komentářů | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

welcome 2013

Welcome 2013
aneb vítej roku 2013
jsem připravena vstříc všem příležitostem a výzvám...
za poslední měsíc se mi podruhé zdálo o svatbě...
první sen
vdávala jsem se.... byla jsem ve svatebních šatech... a na svatbu tak nějak nepřišel ženich...
netušila jsem kdo tím ženichem má být... ale to že nepřišel mi nijak nevadilo:-)

před pár dny znovu...
opět jsem se měla vdávat... tentokrát jsem věděla koho si budu brát... :-)
ale odmítala jsem si změnit své příjmení... nechtěla jsem připustit jakoukoliv změnu jména:-)
nevdala jsem se... nechtěla jsem se jmenovat "neterdová"

Dnes jsem vedla andělskou meditaci na splněné přání... i já jsem měla přání... i když vnitřně vím, že si tak nějak přeju zbytečně:-)
po meditaci dávám lidem vybrat andělskou kartu, která jim má dát odpovědi týkající se přání, které v meditaci měli...
moje přání byla na obligátní téma "partner"
partner, partnerství, důvěra, víra... to byly moje témata uplynulého roku 2012


Co mi na to sdělili andílci?
Jste rozeným terapeutem... vaše rady a duševní podpora přinášejí užitek mnoha lidem...

uff - no ve výsledku tedy alespoň nějáké potvrzení:-)
potvrzení, že mám dál pokračovat ve své práci... což slovně potvrdili i účastníci andělského večera... to že jim moje práce pomáhá... tedy dvojnásobné potvrzení...

A partner? jednoduše mám být sama...

pomalu, ale jistě začínám tu informaci přijímat...
rozhodla jsem se to přijmout... v podstatě jsem byla sama víc než 3 roky...
a tak to přijímám a rozhodla jsem se pouze neodpírat si tělesno... a tak se mi do hlavy vplétají myšlenky na diskrétní přátelství s bytostí opačného pohlaví... nic víc nic míň:-)
bude mi vesmírem dopřáno alespoň to?:-)
08.01.2013 22:53 | 0 komentářů | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

povánoční příspěvek...

************************
vánoce byly.... no asi moje nehnusnější vánoce vůbec... prosinec vnímám jako nejhnusnější měsíc v roce...

pozitivum... obrovský pocit vděčnosti vůči svojí babičce... opět nezklamala a i přesto, že musela být na štědrý den odvezena do nemocnice nám nezapoměla dát dárky...
kdyby mi někdo před pár lety řekl, že tahle "bába" jak jsme babičku nazývali, mě tolik pomůže... aniž by opravdu tušila jak... tak bych nevěřila... ale stejně jako rok před, tak jsem i poslední vánoce vysílala myšlenky plné vděčnosti... a během dne jsem asi 8x brečela... drsný...

ukončila jsem ten podivný "virtuální" vztah... tuším, že bylo 22-23. resp ukončil ho on... jako reakce na mojí potřebu už nehrát "hru" a byla jsem opravdu hnusná, vánoce nevánoce... prostě už vygradovala moje frustrace a opakované zklamání....
dostal mě do situace, kdy jsem hezké vánoce prostě mít nemohla...
ukončil to on... byla jsem za to vděčná...
po pár dnech to nevydržel a napsal mi " pořád tě miluju a doufám,že až se uzdravím vše vyřešíme. Je to jen na tobě"
na ní?? :-) nereagovala jsem na to... nikdy to asi nebylo na nikom jiném... tak co...

na Nový rok napsal zas... přání... trpce se usmála... ale odpověděla... že mu v roce 2013 přeje jen vše dobré... nic víc...
Vlastně se i s gustem zeptala Jarouška, co si myslí o tom, že ta jeho předpověď, že spolu budou na Vánoce nevyšla...?
řekl na to, že to na začátku prosince jasně viděl... ale že pro ni nemá žádnou jinou odpověd... ani na to proč se jí něco takového děje... prostě neví... a radil, ať to nechá být...
ale neřekl, aby to uzavřela, ukončila a dál už s ním nekomunikovala... jen aby mu popřála vše dobré a nechala to být osudu....

2. ledna jí přišla další zpráva... Pořád tě miluju a doufám, že až mě pustí z nemocnice, že se dá vše napravit...
pár dní na to "pořád na tebe myslím..."

mezitím... povánoční den se jako "nezadaná" nechala pozvat na oběd od Johnyho... šla do kina... na výstavu... a užívala si společnost svého ctitele...
i když celou dobu vlastně dělala vše proto, aby ho od sebe odehnala... no jo... nakonec mu i řekla, aby jí dal čas, že se potřebuje odpoutat od toho co skončilo...
znal ten příběh... na druhou stranu jí nechtěl dát čas... dál jí "balil" a tak si řekla ok, tak do toho půjdeme naplno... oznámili na FB nový vztah...
tento vztah trval asi další 2 dny...
kdy jí Johny, který jí předtím vyznával své city... a kdy fakt nečekala.... napsal:
Péťo, všechno se to na mě moc rychle seběhlo a nechci Tě balamutit...ty jsi fajn, ale ja jsem o tom premyslel a mam o partnerce jine predstavy, hlavně bych s ní chtěl mít dítě a víc společných zájmů. Takže když budeš chtít, budeme kamarádi, na víc já to nevidím, tak to cítím, nezlob se na mě, promiň...
... po tom všem kdy překonal všechny odrazování tohle fakt nečekala...
a tak po pár dnech relativní pohody... zase slzy...
dokázali zůstat kamarády... :-) je vděčná alespoň za to...
následující den, ale začala mít nepříjemné bolení v krku... a tak na pár dní ulehla s chřipkou... a tak po mizerných vánocích následoval mizerný silvestr v peřinách u TV:-)
no... tedy i nic moc začátek nového roku...
ale bude líp...

02.01.2013 00:00 | 0 komentářů | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

bye bye 2012

2012 byl pro mě dalším rokem velkých pádů a velkých učení... ale i radosti...
něco jsem pochopila, změnila...
něco stále ještě ne... ale učím se...
a dokud nepochopím co mě mají naučit složité životní peripetie a zážitky... budou se mi dít věci nezbytné k pochopení... je to fakt, který přijímám...
2012 končí a přichází 2013 - nový začátek...

žiju svůj život podle sebe... kašlu na představy druhých o mém životě... mám svoje vlastní... nejsem dokonalá, to by byla nuda...

proč nežít představy druhých? Představy druhých jsou často odlišné od těch vašich….vaše životy nikdo jiný za vás žít nebude, tak proč se znásilňovat a žít tak jak si to přeje někdo, kdo třeba i podle vás nežije život tak dobře jak by mohl?
Co vás k tomu vede? kde se bere ta potřeba řešit druhé... řešit problémy druhých? Pomáhá vám to zapomenout na své vlastní??

Přestaňte číst miliony knih... pokud u sebe nic neměníte, i u vás je dál vše stejné....
Načtená moudra uveďte do praxe = do svého života….
to, že teoreticky víte, co byste měli dělat,a neděláte to, je polovičatost…
teoretiků je mnoho a pokud opravdu chcete život změnit k lepšímu, lépe zvládat náročné situace ve vašem životě….je opravdu potřeba teorii uvádět do praktického života…jedině tak poznáte, zda ta teorie funguje nebo ne...

Vaše nezdary, pády, radosti i starosti….to vše k životu patří. To co nás srazí na kolena je jen zkouškou... čas ukáže, kam nás to posunulo. To co nám dává křídla když se nám daří….to je motivace, povzbuzení a ukazatel, že tudy to jde….tady je ta cesta po které máme jít. Přijímejte vše s otevřeným srdcem i to „dobré“ i to „zlé“ má svůj smysl.

Překonejte své strachy... Všimli jste si toho, že se často bojíte dopředu situací, které ještě nenastaly: Proč to děláte? Chcete být snad v tomto životě trpiteli a baví vás být v roli oběti? oběti, která si pro svůj očistec ještě vezme do ruky důtky a bičuje si záda?
Chce to zodpovědnost... a pokud ji nemáte,tak někdy je fajn, přijímat zodpovědně, to že jsem nezodpovědný a nést za to důsledky.

Přestaňte se kontrolovat... dávejte lásku... spousta lidí si hlídá svoje city a pak se diví, že se jim nedostává lásky...
Když sám neumíš dát lásku, tak proč očekáváš, že ti ji někdo bude dávat? Milujete sami sebe?

Nepodléhejme falešnému pozitivnímu myšlení… je fajn nemyslet negativně, ale i "pozitivum" se nemá přehánět...

Důvěřujte ….sami sobě, svým schopnostem, darům, pravdám, které žijete a využívejte je v prospěch svůj i druhých…. Ale pozor…nezasahujte do událostí, které se netýkají vás…. Často jsme to i my, kdo chceme, aby život někoho druhého, byl podle našich představ… Nemanipulujte s druhými...

Co vysíláš to dostáváš…. Toto mějte na paměti…. Protože to je zákon, který funguje a nezmění ho nikdo a nic…..tak to je a bude. V době, kdy se vše zrychluje tento zákon nabral na obrátkách…. boží mlýny začaly mlet rychleji, než kdy před tím.

Pomáhat druhým? Pomozte, ukažte cestu….ale neobětujte se… tím dotyčnému uděláte jen medvědí službu. Aby dosáhl pochopení a zbavil se svého problému potřebuje sám zdolávat překážky ve svém životě….vaše sebeobětování mu nepomůže a vám uškodí. Mnohdy se stává, že dotyčný o vaši oběť nestojí, vaše snaha vás stojí spoustu energie, kterou můžete vložit někam jinam…kam? Třeba do svého osobního růstu a zdolávání vlastních překážek….

Každý má svou vnitřní prvavdu - tolerujte pravdy druhých…..každý máme své úhly pohledu, svá pochopení. Není nutné přesvědčovat někoho o našich pravdách… podívejme se úhlem pohledu toho druhého…lépe ho pak pochopíme ….

Nehledejme v slovech a činech druhých to, co tam není.

Z chyb se poučte, přijměte je jako zkušenost, kterou jsme si měli projít a hlavně odpouštějte sobě i druhým....

Nezapomínejte na úsměv, neztrácejte smysl pro humor... sluší každému a je spousta situací, kterým se můžeme smát. Často se směju i těm dramatům, které prožívám…ne v danou chvíli, ale časem, až vystydnou…
Kdo si umí udělat srandu sám ze sebe…pobaví nejen okolí….ale smích, prodlužuje život...
30.12.2012 14:22 | 1 komentářů | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

Recept na minimedovníčky

Recept na minimedovníčky - srdíčka

45dkg hladká mouka
150g moučkový cukr
100g másla
5 lžic medu
2 lžíce mléko
2 menší vejce
1 lžička jedlé sody

krém: 3 dl mléko, 250g změklé máslo, 150g, moučkový cukr, 3 vrchovaté lžíce dětské krupičky (nebo hrubé mouky), 3lžíce rumu, (mleté ořechy)

V páře šleháme 10 minut cukr, máslo, med, mléko a vejce. Hmota se nesmí vařit. Hmotu odstavíme a nalijeme ji na prosátou mouku se sodou. Ze směsi vypracujeme tužší těsto, zabalíme do folie a necháme 2 h v lednici uležet.

Poté na válu vyválíme 2mm silný plát a vykrajujeme srdíčka. Dáme péct na plech vyložený papírem na pečení. Pečeme 5 minut při 170 C - do růžova... maličkou nabydou.


Krém - z mléka a krupice uvaříme hustou kaši, do vychladlé kaše zašleháme máslo a moučkový cukr, dochutíme rumem, můžeme přidat mleté ořechy....


10% srdíček rozdrtíme (já to dělala v mixeru), ostatní po 3 slepíme krémem, vrch srdíčka také namažeme a strany a vrch obalíme v rozdrcených drobečcích - můžeme je opět trochu smíchat s mletými ořechy...
Vložíme do chladné místnosti... druhý den po namazání jsou měkké.
vložila jsem foto do fotek


14.12.2012 13:59 | 0 komentářů | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

Píšete si deník?

Píšete si deník?
před pár dny se mě někdo na to ptal na FB
Je blog deník?
Já blog vnímám jako deník... Tím, že píšu všema 10ti se mi píše mnohem rychleji na web než kdybych měla psát do sešitu a "rukou", zároven vše je čitelné a přehlednější...
Tenhle blog už píšu pár let... proto mám cca 300 příspěvků - možná i víc...... některé své příspěvky zveřejňuji jiné zůstávají skryté pouze pro mou potřebu.

Poslední dobou nejsou mé příspěvky tak četné jako dřív, a je to hlavně proto, že tak nějak "nestíhám" a zabrala jsem se hodně do tvoření andělských šperků....
Tady něco málo pro ilustraci, z toho co tvořím...
http://angelaaa.rajce.idnes.cz/Vyrabim_Andilky_II/

ale zpět k deníku - vznikl vlastně "náhodou"... kdysi jsem měla profil na seznamovacím servru Štěstí a ten měl tu úžasnou možnost převést mé příspěvky "sem"....
a i když už dávno nemám potřebu hledat "štěstí", tak jsem za tenhle vesmírný dárek ve formě blogu šťastná:-) a děkuji za něj... vnitřně jsem naplněna vděčností.
Je to určitá forma "terapie" vypsat své pocity... a čas od času se vrátit v čase a podívat se trochu do minulosti:-)
a vidět své úspěchy i pády...
Věci se dějí... jsem šťastná...
Minulý týden jsem stihla jít na Duška, který v kostele Šimona a Judy uváděl Thu-Hien, spirituální učitelku, která zpívá andělské písně a vydává andělské léčivé zvuky... byla to jedním slovem "nádhera".
Pak jsem strávila den na setkání trenérů u Písku... potkala jsem Radka - úžasnou lidskou bytost... a užila si den plný dikšování...
Další den jsem byla na velkém óm healingu v Praze, kde byl i satsang s 2 swamíni.... takže další krásný zážitek a den...
Jsem šťastná, že žiju a jsem součástí této úžasné doby...

Další den jsem strávila plánováním jedné velké akce pro 500 lidí, kterou budu v Pze pořádat v lednu...

Mohla bych se utápět ve smutku... být nešťastná... zoufalá... ale nějak to jde mimo mně... Nebaví mě lidi, kteří mají potřebu mluvit mi do života.... nerozumím jejich potřebě mít všechno "ve škatulkách" a je mi líto toho, že nepochopí, že mohu mít holt určité věci jinak než oni...
že někdy skutečně může mít někdo něco "úplně jinak"
Netvrdím, že tj špatně nebo že tj dobře... Já to mám, jak to mám...
A vlastně je mi jedno i to, že mohu být 1 z milionu co to má úplně jinak, než je obvyklé...

A rozhodla jsem se to jen pozorovat... a čekat na to, co se ještě stane...
S vděčností musím poděkovat Vesmíru... Bohu... prostě "tomu" něčemu co je tak nějak inteligentní... a co se s tou úžasnou vesmírnou inteligencí o mě tak krásně stará... překonávám všechny své strachy... a zjistila jsem, že to je tak dokonalé, že mě to vlastně nenechalo "padnout na dno"... že se vždy spustí úžasné mechanismy a já jsem dál "zachraňována".

Nemám potřebu řešit za druhé jejich problémy a dávat jim nevyžádané rady do života.... Kdo chce pomoct najít řešení, tak o to požádá a svůj problém řeší, a kdo ne, ten nic nepotřebuje... A přijímám fakt, že každý jsme si vybrali ty svoje lekce a svá "učení" - to co se potřebujeme naučit, pochopit, co potřebujeme zpracovat....
Přišla jsem na to, že nikdy nikdo jiný než vy samy nemůže vědět, co jste prožili, a co cítíte... a proč se potřebujete učit "právě tohle" a proč vám trvá několik let nebo i několik životů,než pochopíte "to" či ono....
A vlastně se i těším na to co se neučím v momentě, kdy takhle moje "zkouška", která již trvá skoro půl roku, bude za mnou... ale musím přiznat, že tak nějak dílky zapadají do skládanky, kterou tvoří celkem náročně životní puzzle:-)
13.11.2012 20:29 | 0 komentářů | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

Line předků....

výrazně se snížila četnost mých příspěvků...
jako by se nedělo nic významného a přitom se toho TOLIK děje:-)

pravidelně chodím na konstelace....
Kamarádka Mirka to připodobňuje k loupání cibule:-). Cibule mají vrstvy:-)
a tak jít na konstelaci znamená oloupání jedné vrstvy... ale konstelaci samotnou si nechat postavit znamená, že se oloupe třeba 5 vrstev najednou....
Někdo se Mirky zeptal, kolik těch vrstev ta cibule vlastně má?... a odpověď: nekonečně mnoho (bohužel)

A tak postupně loupu vrstvy:-) a užívám si všechno co přichází...
Řešila jsem svoji hojnost... a potažmo tedy svou mužskou linii a vztah s partnerem....
zjištění bylo překvapivé...
V podstatě někdy problém, který se stane ve vaší linii třeba 5 generací dozadu může znamenat to, že se v dalších generacích nebo obgeneraci opakuje způsobem, kdy vlastně okolnosti mohou být čím dál drsnější...
A tak ve chvíli kdy se v rámci konstelace podíváte zpět - problém uvidíte a svým způsobem i uctíte, tak se energie urovnají, a vy už danou situaci nemusíte opakovat... Pomůžete tak nejen sobě,ale rozhodně i svým potomkům....
Když vidím co se děje/dělo, uvědomuji si jen, že se posouvám vpřed...

V pondělí jsem prožila další úžasný óm healing... Při óm healingu se 45 minut ve skupině zpívá mantra óm... nikdy jsem neuměla krásně zpívat, ale tohle je jiné.... tady tak nějak není co pokazit:-). Skupina se velmi rychle sladí a léčení začíná.... Mám za sebou 5.tý óm healing a vždy odcházím domů plná radosti... Toto pondělí byly v místnosti, kde jsme zpívali přítomné velmi vysoké bytosti a andělé....skupina se sladila a bylo to jako slyšet zpěvy v kostele....nádhera... neuvěřitelné....

Včera jsem pořádala večer s dikšou... přišly 2 ženy z mého posledního awakening kurzu - premiérově dávat dikšu a když jsem dostávala dikšu, celou dobu se na mě díval archanděl... viděla jsem ho jako obrazy.... věděla jsem, že se ty obrazy vztahují ke kartám, které mám... tak jsem je našla....

Byl to archanděl Raziel
Jasnovidění: Pomáhám plně probudit váš duchovní zrak, abyste mohli jasně vidět Nebeskou lásku....
Duchovní poznání: Přináším vám esoterní informace a symboli a pomáhám vám pochopit duchovní pravdy...







31.10.2012 09:12 | 0 komentářů | stálý odkaz

Źenská linie...

moje ženská linie...

poslední dobou si řeším, proč se mi nedaří, tak jak bych si přála...

jedno z učení z Indie říká:
tvé vztahy s matkou ovlivňují tvé vztahy s okolím a tvé zdraví
tvé vztahy s otcem ovlivňují tvoji hojnost (finance)

Zásadní vztah na kterém mi záleží je už 4. měsíc určitým způsobem u ledu... jednoduše se nikam neposouvá, přítel je dál v nemocnici...
a tak nějak jsem se rozhodla nebýt v tom co ho tam drží nijak "namočená"
proto jsem si postavila konstelace na téma "můj vztah s matkou"
Konstelace ukázala, kde byl "zakopaný pes"

od mé babičky neproudila láska k mé matce, a logicky od matce ke mně...
v konstelaci došlo k nápravě...

a čekala jsem tedy na to co se bude dít... po týdnu jsem byla k rodičům pozvaná na oslavu a tak jsem měla možnost vidět, jestli se někam pohly ledy...

A popravdě - vztah s matkou mi přišel dál stejný...
možná se tak nějak lehce uklidnil vztah s mojí dcerou... která je v pubertě...

byla jsem také na dikše a tak mi bylo řečeno, že vůči partnerovi - že už v tom já nijak nefiguruju, že jeho nemoc odejde v momentě, kdy si on dořeší své věci...

paradoxně den poté byl ještě nemocnější... nastydl a k tomu co měl má ještě ošklivou chřipku...
no fakt už se bavím...
miluju ho... a došla jsem do fáze, kdy vím, že my dva k sobě patříme... moje láska je opětovaná a jiného partnera ani nechci....

mám dva další termíny na konstelace a tak budou další.... na druhý termín budu mít další konstelaci... tentokrát se budu dívat na svou mužskou linii... a potažmo i na to co mi blokuje hojnost...
V hlavě mám už několik týdnů nový projekt, abych ho mohla rozjet potřebuji na to mít volné prostředky...
05.10.2012 08:02 | 0 komentářů | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

Rada andělů na dnešní den:-)

Vnímejte svou krásu....
vaše vnitřní i vnější krása je úchvatná a vyvolává hlubokou úctu.
Jste dokonalým odrazem nebeské nádhery a všechno na vás je zářivé.
Pokud byste se mohli vidět očima nás andělů, pochopili byste proč jsme ve vaší přítomnosti tak šťastní.
Celá vaše bytost je dílem Božského Stvořitele, jak byste tedy mohli být jiní než nádherní?
Byli jste stvoření Tím, jenž stvořil také květiny, západy slunce, pohoří, ptáky a jezera... Jste stejně dokonalí jako vše v Božím království.
Když si uvědomíme svou Božskou dokonalost, pak všechny nedostatky, kterých jste si vědomi, ztrácejí na důležitosti.
Vaše představa o sobě samých se uzdraví poté,co se znovu zamilujete a začnete se mít rádi stejně, jako vás má rád Bůh.
Vy a každá bytost na Zemi jste skvostná stvoření.
Otevřete své srdce, oči a mysl, abyste zakusili tu vyjímečnou krásu, která je všudypřítomná...


****
máte stejně jako já rádi anděly?

využijte nabídku zvýhodněného nákupu v eshopu s nejrozšířejnější nabídkou andělských šperků na trhu

www.shop.jedinecnost.cz

SLEVA 20% platí do 15.10. , do poznámky k objednávce je třeba zadat slevový kód ANGELA, sleva bude odečtena do faktury.
SLEVA platí na celý sortiment eshopu.

*****************************************************************************************************************************************************



04.10.2012 10:13 | 0 komentářů | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

zajímavá...

začlo to krátkou zprávou ve stylu:

Jsi celkem zajímavá žena, a dost jsi změnila můj život...

hmm... vůbec netušila kdo jí píše...
je dost pravděpodobné, že ovlivnila (pozitivně) život mnoha lidí... a to jak žen tak i mužů...
už víc než dva roky funguje její ezo skupina... skupina lidí, které na sobě cíleně pracují... a samy přiznávají, že se jejich život pozitivně změnil... už neberou antidepresiva, už je nerozhodí věci, kvůli kterým by ještě před pár měsíci nebyli v klidu a v pohodě... i jejich partneři vnímají změnu...
A je krásné to od nich slyšet... případně tu změnu i pozorovat...
I přesto přesto stále do jejich života může přijít bod, kdy neví jak dál...

ale tj asi součást její práce - pomíhá lidem urovnat si myšlenky... ukazuje jim jiná možná řešení jejich životních situací... ale rozhodnutí dělají samy... ukáže jim možné cesty... rozhodnutí a konkrétní kroky už musí každý udělat sám... poradí... poradit druhým je mnohem snažší než poradit sám sobě:-), známe to všichni....

A každý se tím svým životem řídí svým vlastním tempem....

rád bych tě zase viděl... musím se sebou něco udělat...

Proč na to potřebuje jí??
************************************

Před pár dny řešila svůj život... proč se jí něco děje... a proč se jí něco neděje... prošla dvěmi konstelacemi... po první se zklidnila, na druhé měla možnost vidět část toho co pravděpodobně prožívá její partner...
21.09.2012 06:46 | stálý odkaz

Práce s dětmi?

dnes jsem se mi opět při andělském výkladu objevila karta "Máte dar pracovat s mladými lidmi a k vašemu poslání patří pomoc, vyučování a výchova dětí...
jelikož mám v plánu se přestěhovat, tak jsem se rozhodla nepokračovat v ezo kroužku pro děti, který jsem vedla v minulé 2 školní roky...
uvažovala jsem o jiných aktivitách s dětmi, bohužel ty se tak nějak neshledaly s ohlasem...
a dnes opět tahle karta...
a došlo mi, že nějáké ty děti, se kterýma mám pracovat, mi do života přišly v průběhu prázdnin... jen už jsou věkově 16-20 let...
no a... cesty osudu jsou nevyzpytatelné... a tak jsme se našli... a já se jim individuálně věnuju přes net...anebo i při osobních setkáních...
je to jiné, ale baví mě to....
***************************************
dnes jsem dělala terapeutický večer... jednoho pána zaujal můj energetický obraz... tak jsem mu ho spontálně darovala... možná bude viset v jedné nově otevírané vinotéce... úspěch...
čím dál víc si uvědomuju jako radost mi do života vneslo mé tvoření šperků... na kreslení nemám takovou odvahu,ale jednou za čas něco namaluju... akryl na plátno.... jeden obraz jsem namalovala i pro sestru k narozeninám...(v listopadu jí bude 40)
**************************************
pro svého přítele teď taky vytvářím už několik dní dárek... dnes jsem ho jen tak ukázala svým kamarádům a líbil se... tak také doufám, že ho svojí tvorbou potěším...
*******************
v úterý jsem prošla takovou minikonstelací a zase mě to posunulo dál... líp se mi spí... sice jsem doufala, že to bude mít rychlejší výsledný efekt... ale asi mám ještě pořád pracovat na své trpělivosti
*************************
když vás potká něco co se vám vůbec nelíbí, tak máte volbu a/bojovat s tím b/ přijmout, že to je jak to je c/zařídit se podle toho d/žít dál bez ohledu na to co se děje...
bohužel ve mě tak nějak probíhají fáze a-d:-)
*******************************
Jeden můj bývalý ctitel mě pozval na víkend do Belgie,kde nyní na rok pracuje... nabídl se, že mi zaplatí letenku, vyzvedne mě na letišti... odveze mě na letiště...
připoměla jsem mu,že jsem zadaná a věrná... a proto bych tedy nerada přijala pozvání, pokud by očekával víc než přátelskou návštěvu... a že tedy předpokládám, že už mě nezve...
překvapivě odvětil, že je mu se mnou dobře... "někdy prý má pocit, jestli nejsem anděl":-) že se mu se mnou dobře povídá... a spoustu dalších superlativ....
polechtal ego... ale i tak se zatím na výlet do BE nechystám...
***********************************************************************
13.09.2012 11:43 | stálý odkaz

Pozitivní mysl...

i přesto,že mě všichni přátelé přesvědčují o opaku...
rozhodla jsem se nepodléhat tomu negativnímu....

andělé fungují... mám nového kamaráda... je mu 20, je na vozíku... a právě on mě tak nějak odehnal od toho, že bych měla být negativní... myšlenky na smrt, umírání, pohřby jsou nenávratně fuč... andělé mi poslali jeho, protože ho mám něco naučit... a on snad ani netuší jak moc on učí mně... děkuju za něj... je to čistá duše...

pozitivní mysl není rozhodně o obelhávání se...
pochybnosti byly, jsou a budou vždy...

tenhle anděl na kolečkách mi paradoxně dal zase chuť věřit,že to co cítím, je správné...
vnímala jsem řeči svých kamarádů... jejich pochybnosti.... jejich nedůvěru...
a uvažovala jsem o tom, zda jsem skutečně tak naivní.... a zda se mi tedy opakují další životní lekce právě na to, abych už nikdy naivní nebyla... kdo ví...?

na druhou stranu ve mě byl silný pocit toho, že mě tlačí někam kde být nechci... přesvědčují mě o něčem - co je na základě jejich zkušeností.... jejich života... a zůstal ve mě pocit, co když zrovna já jsem ta 1 z 1000, která to jednoduše má jinak než zbytek davu...
a rozhodla jsem se nic neměnit... dál mít svůj život podle toho jak to cítím já... ne někdo jiný... oni stejně moje "starosti" nevyřeší... oni stejně neponesou důsledky mých rozhodnutí... mého chování.... můj život je jen můj...

vyvrcholilo moje zklamání matkou... tisíckrát si totiž můžete myslet, že vás někdo nemá rád - i když nechápete proč... protože jste nic špatného neudělali... jenom prostě jste... ta bolest a frustrace z toho co řekla, ve mě prostě je...

a tak když sem jí při dalším setkání, kdy po mě něco požadovala, řekla, co pro mě vlastně chce? z jakého titulu? proč se neobrátí na ty co je miluje??

Ta moje naštvaná a zklamaná část ve mě totiž našeptává - zajímalo by mě kolikátá je ona na seznamu u těch, které ona uvedla v tom výčtu, že je miluje... u každé z těch kamarádek by se totiž podle mě nedostala ani mezi první trojku:-)... ale je to její volba její život...

Paradoxně mi řekla, že si teda mohu milovat svého tatínka... že po něm něco zdědím:-/ ťukala sem si na čelo... na to že někdy něco zdědím fakt nečekám... svého otce mám ráda... nikdy sem se neptala na to jak to má on... ale někdy jednoduše za slova mluví skutky... a tak to jednoduše vím... máme se rádi:-)
matka jen ventilovala svojí frustraci z toho, že má pocit, že toho vlastní málo... lpění na majetku... říkám si proč... vždyť z toho bude zbytečně nemocná... ale opět její život a další její volba... peníze usnadňují život... na druhou stranu nevidím smysl v hromadění zbytečných věcí....

Dědictví - nedokážu se těšit na něčí smrt... vždycky je to ztráta... když nedávno zemřel tátův mladší bratr, tak jsem si uvědomila tu šílenou bolest, která by přišla s jeho ztrátou... a tu vděčnost za to, že ho mám...

a vlastně i své matce jsem tak nějak nastavila zrcadlo... možnost uvědomit si kam směřuje svoji energii... ale chápu jí... neumí dávat něco co sama nedostala... moje babička opravdu nemá ráda nikoho... ani sama sebe... takže je vlastně pozitivní, že moje matka miluje alespoň své kamarádky...

Moje matka také zmínila, že nechce žít tam co žije... přitom má ještě bydlení jinde... ale nedokáže odejít z rodného místa... drží ji tam právě ta "nemilující matka" a lpění...

s vděkem přijímám to, že dokážu dávat lásku své dceři... dokážu nelpět... a dokážu žít svůj život tak jak chci... že sebou nenechám manipulovat... a klidně říct, že já tuhle nablblou hru, prostě nehraju... vystoupit z kruhu a odejít... a neřídit se pomyslnými pravidly, toho co by se mělo...
ne nemělo... svým rodičům jsem vděčná jen za to důležité co mi dali - svůj život... ale jinak jim nic nedlužím...
jednoduše jsem to udělala - řekla jsem - na to kašlu... připomíná mi to tu pohádku o Sněhurce... dobrou zvítězilo nad zlem... zlá královna zjistila, že nemá žádnou moc... že na hry musí najít jiné spoluhráče...



09.08.2012 07:53 | stálý odkaz

o pohřbu a umírání

Pohřeb...
vždycky když sem odjížděla na některou ze svých cest (Indie, Peru...) tak kromě pojištění jsem posílala i instukci o tom "jak to chci"

takže takové "zpopelnit a bez obřadu"

Poslední smrt v rodině mě utvrdila v tom, že netoužím po pohřbu... S nebožtíkem se lidi mohou rozloučit i bez šaškování ve smuteční síni... V podstatě netoužím po tom, aby někdo smutnil víc, než je třeba a prožíval ten stres ve smyslu toho, že musí třeba nezvladatelně brečet před lidmi... v celém tom smutku prožít 100 podání rukou od lidí, kteří "mrtvolu" znali...

Poslední pohřeb jsem se neustále kousala do rtu,aby nebylo slyšet jak nahlas brečím... přitom se se mnou strejda přišel rozloučit už den po smrti....
K čemu pohřeb? lidi co vás mají rádi. vám to mají dát vědět za života... po vašem odchodu už je tak nějak pozdě... k čemu dřevěná rakev, k čemu několik věnců za 3000 Kč... a celé to cca půlhodinové divadlo stojí vaše pozůstalé dalších 30tisíc...
O to fakt nestojím.... pro ty kteří mě měli rádi - ty si na mě vzpomenou kdykoliv budou potřebovat.... a ty co ne - ušetří si laciné předstírání nečeho, co není a nikdy nebylo....

A dokážu si představit smysluplnější využití prostředků za pohřeb... nechci mít ani hrob... k čemu ti svíčky... k čemu ty květiny.,. proč chodit na místo, které je plné kostí anebo popelnic... ty duše už tam přeci dávno nejsou, na hřbitově už kromě kusu kamene, malé popelnice s popelem nikdo na nic nečeká...
proč tam chodit? opět "waste of time, waste of money"
je to stejné jako chození do kostela... to z vás taky svaté neudělá... pro promluvy s Bohem nikam chodit nemusíte... kostel je jen krásná budova... pokud se tam mnoho let chodilo hodně lidí upřímě modlit, tak tam může být i krásná energie....
ale pro to rozloučení s odcházející duší....

Stačí jen tichá vzpomínka a rozloučení v mysli... A popel? popel ten jednoduše někde vysypte... je úplně jedno kde...

V bibli se píše něco ve stylu - prach jsi a v prach se obrátíš... a proč tedy nevysypat prach.... kamkoliv....

Ať odpustí mi všichni, kterým jsem kdy ublížila...žila jsem tam jak jsem žila... nepotřebuji, aby to někdo soudil... odsoudila jsem se sama....
03.08.2012 05:52 | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se