« Úvod | Osvětim... »

zoubek... a sny...

tak to má za sebou...
přežila návštěvu zubaře...
šla tam překvapivě bez obav...
ale když odmítli trhat bez injekcí... no tak to bylo horší...
prý bez injekce - že nejsme v koncentráku...
no tak jo... letos už druhá... ach jo...
4 píchnutí... fuj... no a pak přišel pocit, že omdlí...:-) a že nemůže dýchat....
tak to nahlásila a sklopili jí křeslo...
a nakonec to ustála...
no a pak šup a kořen byl venku.... uff, na to že jí strašili páčením apod... a na to že si vyndala 5 nástrojů a pak stačil jeden... to bylo dobrý...
v lékárně si koupila bylinky na zahojení... pak trvalo další 3 hodiny než odezněla ta slavná injekce, ze které sebou málem sekla....


aby toho nebylo málo, tak On zase napsal...
sakra jako by nestačilo těch 15 smsek včera, co si vyměnili... vždyť je to stejně pořád dokola...
prostě klasika... už toho má dost... a ta chuť se s ním vidět jí dokonale přešla...
nemá náladu na nějáká kdyby... a nevím...
prostě smůla... jeho smůla, ne její
odmítá být v pozici, kdy ona je ten, kdo o něco stojí víc než ten druhý...

karty nelžou...
svět je dokonalý...
a když někoho potkat nemáte, tak už ho jednoduše nepotkáte...
třeba jen proto, že si uvědomíte vlastní sebehodnotu... nebo snad promluví, vaše Ego? kdo ví co to vlastně bylo...
možná další úspěšně složená zkouška... za pomoci Osudu...
nezbývá jen říct: "Díky"... možná tohle bolí míň...

takže stačila jedna injekce a nějáká ta chemie... tyhle chemické nesmysly jí vždycky posunou vpřed...
tím, že běžně jí maximálně paralen a to vyjímečně... a tak není na chemii zvyklá... tak to vždycky stojí za to...
zase se zdravě naštvala...
a rozhodla se, že vlastně ani nemá chuť se s ním vidět...
takže někdo bude zase jednou překvapený...
************
zapoměla dát zub pod polštář... promiň Zoubková vílo... :-)
sen, který se jí zdál byl podivný....
byla v Indii... jela místním minibusem... na chvíli vystoupila a autobus se rozjel bez ní...
asi 2km běžela za ním a mávala, že na ní zapoměli... ale nezastavil a nakonec úplně zmizel...
věděla, že má jet až do další vesnice za tou, ve které skončila... prostě ještě další místo za kopcem...
jen si zaboha nemohla vzpomenout, jak se to místo kam jede jmenuje...
ocitla se v sirotčinci... najednou měla sebou spoustu plyšáků a panenek barbie, které rozdávala dětem...
došlo jí, že by mohla lidem v autobuse zavolat a zeptat se na název té vesnice, kde budou ubytovaní, a tak požádala jednu z vychovatelek,
jestli by jí nepůjčila mobil... ta se ale pak dlouho nevracela...
jedno dítě řeklo, že pro ní dojde... děvče... jenže šlo a propadlo zábradlím na dřevěných schodech a spladlo o dvě patra níž
na dlaždice... lekla se... ale dítě to přežilo jen s modřinou...
sen skončil... donutilo jí to vstávat....

04.04.2012 14:16 | Autor: Petra Angela | stálý odkaz
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se