« Úvod | Osvětim... »

Mému milému

Můj Milý,
kdysi dávno oběstavěls svoje srdce zdí.... zdí přes kterou se mi nedaří se dostat... ale stojím o tebe a tak je to vlastně výzva... vím, známe se málo... a to poznávání probíhá trochu jinak než je třeba běžné... :-)

Ale nic se neděje náhodou... a tak jsme se prostě měli potkat... možná jen na chvíli, ale to nevadí... život je krátký a i krátká setkání mají svůj smysl... a z mé strany to cítím tak, že i kdyby to setkání bylo jen na čas, tak ničeho nelituji... je mi s tebou hezky...

Možná nadešel čas,abys zapoměl na to co bylo.... odpustil všem co ti kdy ublížili a pokusil se v té zdi najít trhliny a třeba časem i vyboural místo, aby k tvému srdci vedly nějáké malé dveře...
a třeba časem abys na těch dveřích udělal kliku, aby se těmi dveřmi dalo do tvého srdce vstoupit...

Neznám tvé pocity, protože o nich nemluvíš a já o nich mluvit nemohu, abych tě prý nevylekala... - to si myslí ostatní...

Já jsem šťastná a chci aby i tys byl šťastný...

Vědomě jsme si vybrali jsme si život na téhle planetě a v tuto dobu... a nikdo po nás nechce abychom trpěli...a tak buďme šťastní...
Radujme se z našeho setkání.
Mám tě ráda, i když to nevíš a i když to jentak nevyslovím, ale posílám ti lásku... protože jsi a protože si jí zasloužíš... Mám tě ráda jen proto, že jsi... nic od tebe nechci...
a jestli jsem tě tím vyděsila, tak promiň... prý chlapy tohle děsí... musejí si na to, že je někdo má rád a chce, zvykat...
ale pokud nejsi srab, tak to zvládneš... a co tě nezabije, tak tě posílí... takže buďme silní...

:-L:-L:-L
20.09.2009 21:03 | stálý odkaz
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se