« Úvod | Osvětim... »

quo vadis

nyní již trochu minulosti:-)

Jsem vdaná 8 let… u nás to bylo jinak, byla jsem na mateřské jen 6 měsíců a pak byl další rok a půl doma s dcerou manžel, který studoval VŠ. Já jsem chodila do práce a podporovala rodinu finančně plus jsem dělala všechny domácí práce, neboť když je žena na mateřské tak je to jiné než když je na mateřské muž…Jenže i přes tohle všechno byl můj manžel nespokojený a hledal na mě chyby… začal mě týrat fyzicky, psychicky, omezoval mě… to že to nezvládal řešil občas i nadměrnou konzumací alkoholu… ale v kostce, když jsem popisovala své manželství jednomu kamarádovi, tak jsem to připodobnila k tomu, že já mám křídla a chtěla bych lítat, jenže manžel mi je soustavně láme,abych nemohla…
No ale čas šel dál a já dál přicházela o iluze a věděla, že s ním nebudu šťastná… tak se mi někdy v květnu 2008 podařilo dát dohromady žádost o rozvod – tedy dohodu o rozvodu… stálo mě to hodně peněz – neboť jsem musela souhlasit s tím, že mu dám polovinu domu do kterého on polovinu (financí ani práce) nikdy nevložil… ale i to jsem prostě udělala, protože možnost svobody byla pro mě důležitější než hromadění majetku…
Takže dohoda byla sepsaná, ale pak se můj manžel neměl k tomu,aby jí podepsal… a rozvedení vědí, že rozvod dohodou, je kratší než rozvod sporný – právnička mě varovala, že ten se může táhnout i několik let…

Jenže s manželem jsme žili ve společné domácnosti a on mě neustále prosil, ať se nerozvádím kvůli naší dceři. Prosil a sliboval… Takže jsem váhala a částečně měla i obavy, že bych to sama s dcerou nemusela finančně zvládat (tu dobře placenou práci, kterou jsem měla jsem pod nátlakem manžela v r2005 opustila)… a neustále schazoval moje schopnosti že bych to zvládla…

no a pak jsem prostě letos v únoru 2009 odjela s kamarádkou do Jižní Indie na 18 dní cestování…
21.09.2009 21:51 | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se