« Úvod | Osvětim... »

Přátelství....

Dnes jsem dostala zprávu od své kamarádky… nechci to rozebírat do detajlů, ale v podstatě jde o to, že má pocit, že jí chci přebrat jejího přítele.
Nechci… je pravda, že jsem ho přijala jako její součást a přijde mi jako fajn člověk a pojala sem k němu důvěru a tak jsme se bavili i o věcech o kterých se lidi,kteří se znají krátce třeba nebaví…
Fakt mě překvapilo podezření, že jsem i v minulosti prý měla zájem o jejího manžela. Protože mi nikdy „neseděl“ cítila sem z něj jaký je hajzlík… a postupem času se to potvrdilo… už spolu nejsou… a že prý čeká že se "to" něco dozví… já sem přesvědčená, že není co se dozvědět…
Nepamatuji se, že bych někdy přebrala chlapa kamarádce… to se nedělá a nechtěla bych aby to udělal ani někdo mě… Je to tak jak to je… přej a bude ti přáno. A nečiň druhým to, co nechceš, aby dělali oni tobě…
Ano, chápu, že ho miluje a že třeba žárlí. Ale přátelství i láska musejí být založené mj. na důvěře. Jakmile se vytratí důvěra, tak se pomalu ale jistě přátelské i milostné vztahy rozpadnou…
Známe se už tak dlouho, že o ní nechci přijít…
Takže to vlastně není o mě… asi ani o jejích partnerech… ale asi o její vlastní nejistotě…
A tak moje nejlepší kamarádko, bolí mě to, ale udělej co musíš… a udělej to přesně tak, jak to cítíš.
Nehodlám ti totiž něco vymlouvat nebo se omlouvat za něco co jsem určitě neudělala, popřípadě v tom nebyl nečestný záměr, který ti přišel na mysl.
Mám v tom jasno, původně jsem přemýšlela o tom i přeposlat ti nějáký ten vzájemný mail… ale nebudu to dělat. Prostě buď věříš anebo si přestala věřit... a je to na tobě...
A myslím, že to nevyřeší ani to co ti napíšu...
Bolí to, ale takhle to zas cítím já...
a tvé obvinění mě hluboce ranilo... tys možná uklidnila své doměnky na téma tvé vztahy, ale zároveň si udělala trhlinu v našem přátelství...
a nezachránilo to ani to cos napsala potom....
veř, že jsem to četla několikrát... řešila jsem to i se svou kamarádkou,která vždy na mém žebříčku stála hned vedle tebe... ale tys byla číslo jedna...
nevím jak si stojím na tom jejím žebříčku já, a je to jedno... možná nejsem ani v TOP5, ale řekla mi tohle... velmi dobrých kamarádek má několik... s jejich partnery si klidně i píše, ale nikdy jí kvůli tomu žádná z nich nepřestala věřit, a nepojala podezření, že by něco mohlo být jinak... a o tom to asi je...
já těch opravdu dobrých přátel nemám mnoho... a tohle byla od tebe rána pod pás, kterou sem nečekala...
je mi jasné, že teď máš svojí lásku a kamarádky jdou prostě stranou, ale třeba by sis mohla uvědomit že s Tomem se znáš 14dní... nebo měsíc max... a spolu se známe 15 let... ale asi sme se stejně znali málo...
Klidně dál předstírej jak jsi v pohodě a nad věcí, ale já z toho fakt v pohodě nejsem.
Takže jsem ráda, že v tom všem teď máš jasno, protože já také.
Pokud je někdo můj dobrý přítel nebo třeba i ten nejlepší, tak má mou bezmeznou důvěru, ale zároveň ho respektuji jako osobnost a mám ráda se všemi chybami... respektuji i to, že je schopen dělat věci,které já nemusím chápat, nebo které bych já sama nikdy ne(u)dělala...
ale mým přítelem je i proto, že mu důvěřuji a nikdy bych mu neublížila. (věřím, že ani on/ona mně).

13.11.2009 12:34 | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se