« Úvod | Osvětim... »

Pro VK.... naši rodiče

Veru,
uvažovala jsem nad tím, o čem jsme si včera povídali... a nad tím co se děje mezi námi a našimi rodiči...
Je třeba upravit si úhel pohledu...
Pokud si my - tedy naše duše, vybíráme naše rodiče, tak potom přeci nemůžeme našim rodičům dávat za vinu, že nás nechtěli... nebo že jsme byli osudem nehody a náhody... nebyli... nic se nám totiž neděje náhodou.
Ty sis vybrala svoje rodiče právě proto jací jsou a kdo jsou.
Ty sis vybrala rodiče, ktěří ti nedávali právě to co ti nedávali... protože třeba právě to ses sem na Zem přišla naučit. Vybrala sis je právě proto... a stejně tak tvoje sestra.
Nemá smysl vyčítat našim rodičům to, co nám nedali... třeba nemohli anebo neměli...
Je důležité si uvědomit kolik jiného nám dali... když se zamyslím nad tím, co všechno mi moji rodiče dali, tak mi nezbývá než jim jen poděkovat. Protože je toho tolik... že vlastně neznám nikoho jiného kdo by mi toho dal víc... kdo by pro mě udělal víc... ano, nejsou dokonalí... ani já nejsem... a přesto je miluji jako lidské bytosti a věřím, že i oni milují mně.

A potom je to celé tedy jenom o práci na sobě. Ty i já už jsme na dobré cestě... Nemá cenu obviňovat druhé... musíme začít u sebe. Já to tak cítím... pokud se měním já, mění se i moje okolí... a pokud se mi nelíbí co dělají druzí, tak je to jen o tom se nad tím zamyslet a ty nepěkné věci nedělat a jít jim příkladem.
A když jsem já byla ochuzena o projevy lásky svých rodičů znamená to jediné, nedělat stejnou chybu...







14.02.2010 17:06 | stálý odkaz

Komentáře

2 komentářů:
  • 02.07. 13:34, Eva

    Před rokem mi zemřela moje holčička. 17.7. by měla narozeniny - vlastně je má. Celý rok přemýšlím o životě, o tom, co jsem jí ještě chtěla dát, a už jsem nedostala šanci. Trpím výčitkami nad tím, co jsem měla v životě jinak dělat, vidím své omyly. Ale tenkrát jsem jednala s láskou v srdci a s nejčiščím svědomím, to vím z celé duše.Myslím na ni stále, děkuji za to, čím mě obdarovala - svými názory - hrnečky ve skříňce s nápisy "nejmilejší mamince", svetříky k vánocům, obrázky, recepty-které mi přepisovala v kuchařce úhledným písmem, fotografie v rámečcích - kde jsme spolu a ona je tam vložila, knížku "Slepičí polévka pro matku a dceru", jahody, které teď poprvé rodí plody a my je spolu sázely....., diplom Ing. v zásuvce mého psacího stolu. Nikdo mě nikdy neobdaroval jako ona. A hlavně lásku, kterou mi dávala a já jí. Prosím Boha, ať mi ji TAM opatruje, ať mi dá sílu být tady na Zemi pro lidi , které mě potřebují. Mám pocit, že mě tu zbylo půl -a půj je TAM u ní. Miluje Tě holčičko moje.

  • 15.02. 22:01, Lenka

    Tak tenhle příspěvek o rodičích se mi moc líbí!!!! Nevím proč, ale přijde mi to jako to nejlepší, co jsem kdy od Tebe četla.....prostě pocitově to tak soudím a smekám :o)


přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se