« Úvod | Osvětim... »

pro M - Jak se (ne)učíme z vlastních chyb...

Děkuji všem svým přátelům, že se někdy ocitli v mém životě... že jsme měli možnost se poznat a vzájemně tak obohatit naše životy...
Děkuji, že jste zde pro mě ve chvílích kdy vás potřebuji a doufám, že stejně tak já někdy pomohu vám...

Je mi strašně smutno...
chci M,ale zároveň se toho děsím...
vlastně jsem byla v šoku, že mě někdo jako on chtěl... asi chtěl... nemohu říct, že chce...
je od vás milé, že stejně jako M mě podporujete v tom,abych hledala dál... ale já tak nechci...
ano, podala jsem si inzerát... byla jsem v šoku že mi hned první den došlo několik odpovědí... nečekala jsem žádnou...
díky vám všem že mě podporujete v naději, že ten "někdo" skutečně existuje... já už v to nevěřím...

já už jsem našla...
jenom on opět nenašel mně...
tak jako už mockrát...
opět jen sním a zůstávám zcela mimo realitu...
prostě tahle "game is over"...

nejlepší je,že jsem si po druhé přečetla knihu Spratek... a došlo mi, že kdybych si vážila víc sama sebe, víc věřila v sama sebe, že se určité věci nemusely vůbec stát...
že jsem vlastně M nemusela vůbec ublížit... a že mu možná teď svou analýzou situace ublížím víc než tím co jsem udělala tenkrát...
opět mi napověděl... a vlastně mi potvrdil, že má smysl analyzovat situace, které se nám stanou a nejsou příjemné a nejsou šťastné...
Víš nemohu zodpovědnost za to, co se stalo, svádět na to, jak mi v tu chvíli bylo...
Prostě jsem to dopustila. A CH hrál jen part v naší hře... ano... nic nebylo rozhodnuto v Praze... prostě nebylo... i kdyby CH chtěl, tak vždy tu byla volba...
Tohle byla naše "hra" ne jeho... jenom moje a tvoje.
a o co tedy šlo? ještě pořád nevíš??
Byl jsi tam ty a byla jsem tam já... a jak jsi řekl, tys sledoval co se děje... tys věděl co je kdo zač a viděl co se odehrává...
a o co tedy???
no v podstatě banalita... ale pro mě tak důležitá, že jsem byla ochotna zajít až tak daleko... to ten můj Spratek hrál zas nějákou hloupou hru...
šlo o to, že já jsem do našeho "vztahu" dávala 100% od začátku... a ty jen 50%. Ano, rozumově bych to mohla chápat, ale pocitově jsem to chápat nechtěla... ale to jsem já... vždy jedu na max a očekávám max...
prostě mi vadilo, že i když já jsem schopna se k tobě veřejně přihlásit, tak ty ke mě ne.
A tak o co šlo? V co jsem asi doufala? že projevíš svá vlastnická práva... že prostě nenecháš někoho/nikoho, aby ti vzal něco co je tvé... nebo co chceš ty... a ty?? kdo ví jestlis o mě stál nebo ne... nebo o co šlo tobě... to jsou jen moje domněnky...
a pamatuješ, že i to jsem ti tam několikrát připoměla...? jsou věci, které leží na natažené dlani a stačí se pro ně natáhnout a vzít si je???
Nešlo jen o věci... šlo o mně...

A pak jsem byla z R prohlášení na letišti v šoku... když řekl, on by o tebe M určitě stál... tak já z toho byla v šoku... stál nebo nestál...? prostě zase domněnky... protože ty své pocity nepouštíš ven... a tak vlastně NEVÍM nic dál...
vlastně kdybys o něco stál, tak tě přeci nemohla zastavit poznámka o věku... kdyby to bylo pro mě tak důležité, tak proč bych ten věk neřešila hned od začátku...?

Ano, vím, že bych ti měla určité věci dávkovat po kapkách stejně jako copaibu... ale já mám pocit, že od života to taky dostávám - ty svoje kapky spíš po litrech... a tak mi odpusť...
tak třeba pro příště...
věřím, že pokud jsi nepotkal doteď, tu co jí hledáš, tak že jí ještě najdeš... a věk nebude hrát roli... jen se toho neboj... i ty prostě můžeš... stačí chtít...
a jak si říkal, že z cizích chyb se člověk nepoučí... že musí udělat své vlastní... tak ano... tohle byly naše chyby...


23.02.2010 10:00 | stálý odkaz

Komentáře

1 komentářů:
  • 23.02. 17:12, Lenka

    Milá Peťulko, jestli se cítíš jako poražená, tak je to TVOJE VOLBA, ve skutečnosti můžeš být vítěz. Záleží jen na tom, co si vybereš...........A ano máš pravdu, to s PCH nebylo rozhodnuto už v Praze, protože se rozhodujeme každým okamžikem a každé naše rozhodnutí má za následek nějaký další sled událostí, to je ta zodpovědnost za náš život, jakou máme........Každopádně náhody neexistují, takže vše co se stalo se zřejmě stát mělo, teď už jen zjistit, co Tě to mělo naučit a pokud tuhle lekci pochopíš, pak jsi vítěz, i když nebudeš mít M. Upřímně víš, jak dle buddhismu poznáš ideální vztah? Vše jde jakoby samo..................


přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se