« Úvod | Osvětim... »

Stará:-)?

Kdysi, tak před 15ti lety jsem měla pocit, že ve 30-40 budu stará...
a když to přišlo, tak jsem ti měla pocit, že život pro mě ve 30 teprve začal... po dvacítce jsem se z rozumu vdala... a od toho rozhodnutí, které nebylo srdcem, ale rozumem se odvíjelo dalších několik let... kdy přicházely úžasné lekce... lekce trpělivosti, utrpení...
nicméně děkuji za ně... stálo to za to... a nelituji ničeho... z manželství vzniklo to nejcenější co v mém životě stále je... moje dcera...

Člověk díky všem těm zkušenostem na svět zcela jiný pohled a všechno tak nějak nabývá docela jiných rozměrů... něco jako 4D.
Včera jsem byla na španělštině (začal mi pokračovací kurz)... a i tam jsem si uvědomila, že jsem ráda, že jsem se rozhodla v ní pokračovat... i když z té původní skupiny 6 lidí jsem jediná...
Když mi nabídli pokračovat, tak jsem jim napsala, že jsem ochotna pokračovat za zhruba polovinu požadovaného kurzovného a že je to na nich, jestli mě do toho kurzu vezmou... a ponechala jsem to osudu... Během Indie mi napsali, že pokračuju... a tak jsem ve skupině nové... a tedy příležitost poznat nové lidi... překvapivě tam chodím s lidmi těsně po střední škole a tak když jsem měla odpovědět na otázku mého data narození, tak jsem se fakt zarazila... jsem starší i než paní lektorka... a i přesto fakt nelituji...

Za poslední měsíc jsem si našla dva nové přátele... Rozebíráme spolu témata všedních dnů... spletitost vztahů... a já si opět s vděčností uvědomuji, že někdy i ten vztah nemít (být single) může být vlastně "výhra".

V jistém smyslu to považuji za ponižující a degradující být pro někoho něco jako "věc" kterou má na sex a ne hodnotná lidská bytost...
a uznávám i za sebe, že v mém životě také není tolik věcí, na které bych nutně potřebovala muže...
lidi se tak nějak odřezávají od reality, aby nemuseli nic cítit... a pak se diví, že jsou plni smutku a bolesti... a vlastně utíkají od vlastních strachů... a zapomínají život prožívat...
nebo nevím... duše si před návratem na Zem vybírá co se chce naučit... a tak si taky můžu myslet, že se ty duše domluvili, že tady zkusí hrát podivné hry na přežívání... a tímhle si k tomu vlastně nastolují dokonalé podmínky....
tím tímhle myslím názorem jednoho muže který mi na téma "vážný vztah" napsal:
"jen je jiná doba a jak říká většina žen,muži se bojí a nechtějí vázat, ale jen sex na jednu noc,to nevím,nevím,jestli povede k jejich duševní vyrovnanosti a taky fyz.zdraví,když je tolik pohlavních nemocí,tolik prostitutek...jestli jim ta chvilka za to stojí a normální žena o ně přeci nemůže stát".

Když mi přátelé, kamarádi a klienti vypráví co se v jejich vztahu děje... co všechno nehezkého si jsou schopni dělat, říkat... a jaké spolu hrají podivné hry... tak v tom bytí single cítím vlastně úlevu...
a přiznávám, že se cítím skvěle... líp než před 10 leti... i přesto pro nikoho nechci být "stará":-)

Bylo by fajn, kdyby lidi nezapomínali na to základní - úctu k druhým lidem, a docela obyčejnou lidskou slušnost. Zákon karmy mluví jasně - co vysíláš, to dostaneš... a tak je dobré zamyslet se nad tím, zda vám ty "psycho" hry stojí za to... a zda není čas si uvědomit, že se nechcete a nepotřebujete točit v tomhle kruhu...

23.03.2011 09:07 | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se