« Úvod | Osvětim... »

Cornwall day 5-10

dnes výlet na útesy...
jdeme asi 10 km pěšky po pobřežních útesech...
na první zastávce se spojuji se zemní a poprvé sem schopna zpívat mantru související s hvězdným kódem...

překvapuje mě zdejší krásná příroda... zelená barva střídající se s fialovou barvou vřesů...
došli jsme až ke skalnímu kradu a místo "mandala" kudy vede energetická dráha
výlet končí na pláži... voda má tak 12C, takže do ní nelezu... asi na hodinku usnu na pláži...
užívám si slunce a krásného dne...

den 6
ráno objímám M, zvláštní potřeba dotyku... vůbec potřeba dotýkat se těch druhých je lákavá... překvapila mě jeho něha... on sám také vnímal moje překvapení.... zase si uvědomuji svoje vzorce.... že se někdy tak snažím někoho neobtežovat, až je to vlastně obtěžování:-)

když jsem M2 večer udělala masáž hlavy a dala dikšu, byl z toho unešen... což zase těšilo mě...


ráno výlet do kamenného kruhu Merry Maiden
pověst - dívky tančily v neděli, kdy to bylo zakázáno a tak zkameněly, hrál jim k tomu slepý houslista a 2 dudáci (menhiry kousek opodál)
v dálce jsou 2 stejné hory, které zobrazují "prsa bohyně"

spojili jsme se s energií místa, nejprve jsme ve směru hod. ručiček prošli kolem kruhu a zdravili jsme se s kameny, pak si každý vybral kámen, o který se opřel páteří a čerpal tak informace uložené v kruhu... stačí se spojit s 1 kamenem z kruhu, informace budeme mít k dispozici ve chvíli, kdy to budeme potřebovat...
Pak se každý jednotlivě šel točit do středu kruhu...
drobně pršelo a foukal vítr... i přesto jsem šla bosa a točení jsem si užila...

odpoledne
výlet k Logan stone - kývající se kámen...
legenda říká, že zde žil párek obrů, ale nemohli mít děti, a tak jedno adoptovali ze skalního hradu, kde jsme byli předchozí den... po čase se obryně zamilovala do synka a společně manžela zabili, a teď prý táta obr leží zkamenělý pod hradem....

K Logan kamenu se vztahuje další příběh - lidé se chodili kývajícího kamene ptát na odpovědi... když se rozkýval, znamenalo to "ano"
v 18. století se parta námořníků opila a kámen shodili se skály dolů, což naštvalo místní obyvatele a kapitán jejich lodi musel zaplatit za to, aby byl kámen vyzvednut zpátky... zpráva o tom vyšla v místích novinách a je vyvěšena v místní hospodě - což byla další zastávka:-)
Večer jsem vařila večeši "thai kuře" všem moc chutnalo...

day7
Navštívili jsme další kamenný kruh, ten byl z mého "snu"´, byl to ten kruh, který jsem proste "musela" navštívit...
uprostřed je kámen který je nakřivo... v kruhu se láme směr Michaelovi linie, což naznačuje tento kámen.
Proběhl zde rituál na přijetí mužské a ženské energie. Počasí bylo opět krásné.... mraky nad kruhem se zázračně rozháněly.

Po večeři proběhla návštěva dalšího místa - Carn - keltské vesnice, kde je posvátná kaple, která připodobňuje dělohu.
Dovnitř se vstupovalo postupně, John bubnoval a my jsme vydávali tóny, byla tam úžasná atmosféra... velká síla... zpátky jsem šla sama...

day 8
ráno před snídaní se vydáváme na další místo... ´2 kameny uprostřed kterých je kruh... další obřad...
John otevřel vertikální bránu, kterou postupně všichni prošli...
předtím každý vyslovil své přání do budoucnosti...
moje přání bylo " aby došlo k otevření a aktivaci všech schopností, které se zde aktivovat mají a abych dál žila svůj život v radosti"

potom jsem jela s Johnem a s Milanem do Penzance koupit čerstvé makrely na večerní grilování.
během snídaně jsme dostali na výběr ze 6 míst, kde si přejeme strávit cca 4 hodiny našeho posledního dne...
já a 8 dalších jsme zvolili místo na útesech, které končí pláží... i když dnes nebylo tak hezké počasí jako minule... tentokrát jsme zvolili cestu opačným směrem než předtím...
trhla jsem se od skupiny, abych měla příležitost si to místo nerušeně víc užít.. už v autě na mě padal smutek a chce se mi brečet... a tak chci mít klid...
tak nějak mi došlo, že opakuji stále dokola stejné chyby, a že už je mi z toho jednoduše nanic. Že už mám pokrk toho být stále tou samostatnou a silnou... jak je to vysilující... a že už je čas se vykašlat na neustálá očekávání... a že už je fakt čas si počkat na někoho, kdo by za to stál... a kdo bude chápat kdo jsem a budeme milovat proto jaká jsem... a ne jen někoho kdo se ke mě bude chovat jak k věci... že už nepotřebuju být něčím co někdo sice nazve tím nejlepším co ho kdy potkalo, ale přesto to nepotřebuje a nechce...
že skutečně jednou potkám člověka, který bude jednoduše vědět... a bude mu stačit, že jsem... atd... atd...

nakonec jsem tu trasu ušla za 2 hodiny... občas drobně prší a fučí vítr... a tak mám ještě 2 hodiny čas... místní obchůdek je otevřený a tak si kupuji desert a zmrku a jdu si sednout na skály, dopisuju deník.... protože průběžně jsem ve skluzu:-)

Večer se grilují ryby a angláni dělají hamburgery... leje a tak jsme uvnitř... přijel Sunshine a Billy a hrají nám na kytaru a zpívají...

Připravuji si na ráno na pověšení ke studánce svoje další přání...
day 9 - ráno vstávám brzy, i když se mi nechce, abych stihla dojít pověsit svoje přání k 2 km vzdálené kouzelné studánce... jdu s Péťou a s Hankou. Je po dešti a tak poprvé za pobyt promočím lehce boty... po snídani balíme a odjíždíme zpátky směr Street-Glastonbury. Angláni berou do auta němce a tak jedeme cz+sk v rozhrkané dodávce. Na dálnici je zácpa a tak jedeme nekonečných 5,5 hodin... a je vedro... V Glastonbury máme 1,5 h rozchod, abychom každý navštivili památky, které jsme nestihli první den... a tak vyrážím do Abbey - opatství
V okolí Glastonbury je hudební festival a tak v opatství potkávám Bona s přítelkyní - Bono ze skupiny U2... kdyby mě ostatní neupozornili, tak ho nepoznám... chudák má kalhoty po kolena od bláta, takže festival někde na poli asi stojí za to...
po čase potkávám Danu a zbytek času prokecáme o chlapech:-), jak jinak....:-) a jinak jsem pozvaná k Daně na statek s ovečkama a k Hruškám do Pardubic...

Potom jsme se společně vydali na horu Tor. Cestou jsme se stavili u pramene min. vody, který teče za Chalice Well, uvnitř hraje chlapík na africký buben... skvelá atmosféra...
Z Toru je krásný výhled na město a okolí.... asi na hodinku tam pobydeme...
Pak se loučíme s angličany a míříme i s němcema do hostelu ve Streetu, tady probíhá i poslední společná večeře.
Ráno se skupina vydává na letiště, mě a němce vyloží v Glastonbury a proběhne smutné loučení....
Vydala jsem se do kostela, byla neděle a tak byl otevřený... jinak byl oplocený a zamčený... užila jsem si to... na nástěnku v kostele, kde každý může napsat za co se ostatní mohou pomodlit, jsem umístila další své přání... uvnitř jsem cítila příjemné andělské energie...
před kostelem byl na zemi labirint, který se dal projít... ale to už přicházel pán zamknout, a tak jsem jen v rychlosti proběhla...
Pak jsem strávila víc než hodinu v knihkupectví, které doporučila Gábi a koupila jsem si 5CDček...
Dál mě to táhlo do Goddess Temple - chrám bohyní... ten který jsme den předtím nestihli navštívit...
uvnitř byl z proutí postaven kruh 9 objímajících se bohyní... uvnitř malý oltář a polštářky... u vstupu se zouvalo... tak jsem se zula a šla jsem dovnitř kruhu bohyní... pomodlila jsem se a dala jsem si dikšu... pán co to tam hlídal nějak zneklidněl, ale nevšímala jsem si ho... pak jsem si prohlídla celý chrám a obrazy dalších bohyní... zapalila jsem svíčku...
než jsem si při odchodu nandala boty, tak pán ke me přišel a říkal mi - "jenom jsem ti chtěl říct, že když si byla uvnitř kruhu a dotýkala ses tak zvláštně svojí hlavy:-) tak jsem viděl, jak tě všechny ty bohyně objímaly, byla to nádhera..."
Glastonbury jsem měla prochozené a tak jsem se vydala pěšky směr hostel... cestou jsem ulovila 2 nové šaty pro sebe i dvoje pro Vendy, pro Vendy ještě dvoje kalhoty.... a narazila ve městě Street na obrovské outletové centrum... to milovníci Next, MS, Nike apod... o něco přišli... slevy až 75%
pak jsem v tescu ulovila lasagne a vyrazila busem do hotelu... tentokrát jsem měla pokoj jen pro sebe...

day 10
ráno po 7mé hodině balím a vyrážím na bus směr Bristol, kde mám objednáno ubytování na další noc... na tu následnou volno nemají a tak to nechávám osudu... budu ve správný čas tam kde mám být...
na zastávce trčím asi půl hodiny než přijede bus... další měl jet až za 2 hodiny a tak jsem ho nechtěla minout... kupodivu jede přímo a já jsem nemusela ve Wellsu vystupovat, jako když jsme jeli tam. Bus objíždí centra měst, ale i přesto jsou silnice zacpané a je vedro a do Bristolu tak dorazím v 11:15, tedy za neuvěřitelné víc než 3 hodiny 20 min.
vystupuji intuitivně na jedné zastávce... a trefa... bez mapy se vydávám hledat YHA, cestou potkávám mapu a vidím ceduli "youth hostels" a tak když jsem dorazila k říčce a otočila se, najednou jsem stála před hostelem... super... batoh nebyl zrovna lehký... děkovala jsem andělům, že jsem nikde nebloudila...
Na recepci mi sdělili, že check in je od 3 h odpo, ale můžu si tam nechat věci a vyrazit do města...


30.06.2011 23:32 | Autor: Petra Angela | stálý odkaz
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se