pohřeb...

tak už to má konečně za sebou....
po obědě dojela pro rodiče a babičku a ségru, aby je odvezla na strejdův pohřeb...
máma se bála, že by táta nebyl schopen řízení... zemřel jeho mladší bratr....
babička měla strach, aby tam byli včas a tak vyjela o půl hodiny dřív než chtěla...
a tak tam byli z rodiny první... zbytečně brzy....
uff... měla co dělat aby nebrečela ještě než všichni přišli...
ještě když dorazila sestřenice s tetou vdovou a bratrancem, tak se snažila držet...
kousala se do rtu, aby vydržela nebrečet... ale úplně nebrečet se prostě nedalo...
držela se do chvíle, kdy přišla tátova sestra... to už bylo prostě moc... odsunula se stranou... a snažila se pokradmu utírat slzy....
a snažila se ovládnout...
pomalu se trousily další účastníci pohřbu.... a bylo jich tolik, že si nakonec neměli v obřadní síni kde sednout a stály....
strejdovi bylo 58 let... ten den byl nejmladší nebožtík...
vždycky byl hodně přátelský a družný a tak měl hodně kamarádů...
měla ho moc ráda... byla s ním legrace... byl jiný než táta...
táta byl jako nejstarší sourozenec vždycky mnohem zodpovědnější a přísnější... a taky mnohem větší vztekloun....

byla na pohřbu po 4 letech... a je ráda, že vždy uplyne nějáký čas, než se podobné akce musí zůčastnit...
energie v krematoriu prostě člověka nutí brečet...
litovala, že tam vůbec musí... že nestačí se s nebožtíkem rozloučit, tak jak to udělala už o víkendu...

když nabízeli, jestli chce strejdu ještě naposledy vidět, nechtěla... za 3 měsíce prý zhubl 50 kg....(z cca 120)
krom toho nikdy ještě neviděla mrtvého... chtěla si ho pamatovat takového jaký byl, když byl ještě zdravý...
začli hrát písničku Až si mě andělé zavolají k sobě....
a tak pomalu utírala slzy... tohle je vždycky stejné... brečela by jak želva... ale je nucena se ovládat, aby brečela potichu...
spoustu diváků....
aby to přežila ,tak nějak v tichosti donutila se k meditaci a mantrování... to jí pomohlo se tak nějak odpoutat od všudypřítomného smutku a bolesti...
dohrály další 3 písničky... zaměstnanec krematoria poděkoval všem za květiny a kondolenci a následovalo kondolování členům rodiny... musela přežít snad 100x podání ruky a přání soustrasti... někdy od absolutně neznámých lidí...

pak je teta požádala, aby přijeli posedět i do restaurace...

táta na pohřbu nebrečel... prý strejdu obrečel, když dostali parte...
v restauraci s bratránkem zapíjel smutek... pivo, panáky....stejně jako ostatní...
byla ráda za příležitost promluvit si se sestřenkou.... poslední dobou se vídají sporadicky... nějak úplně nedokáže pobrat to čím se zabývá...
strejda odešel velmi rychle... od prosince marodil... před měsícem zjistili, že má všude po těle rozlezlou rakovinu, která již byla ve fázi neoperovatelnosti....
pro všechny byl jeho v podstatě rychlý odchod šokem... pro něj byl, pro velké bolesti, vysvobozením...
teta i sestřenka zůstaly samy v poměrně velkém domě... a jekoliž je teta v důchodu, tak na sestřenku přešla povinnost platit složenky...
nebude to mít snadné...

přišel k ní nějáký příbuzný, kterého snad nikdy neviděla... představil se... (došlo jí, že to je bratr tety vdovy) a řekl, že je mu 51...
myslel si, že muž, který seděl na proti ní, je její manžel... tak ho všichni vyvedli z omylu... byl to majitel restaurace a nejlepší kamarád bratránka..., který byl díky zapíjení smutku s bratránkem již také hodně v náladě... a neustále jí přesvědčoval, ať se také opije a nosil panáky pro ostatní...

řekla mu, že nemá manžela... ani přítele... že je sama...
byl milý... řekl jí, že si jí pamatuje jako dítě... a že jí moc přeje, aby potkala toho správného partnera... a hlavně, aby byl na ní hodný....
že on sám skončil tak, že si vybral za ženu alkoholičku, za kterou dodnes splácí dluhy a chodí do LDN...
že na ní je vidět, že je hodná a že má velké charisma... tak, aby si dala pozor na to koho si vybere...
Odpověděla mu jen, že být hodná neznamená, že se o sebe neumí postarat... a že na to být znovu něčí manželka opravdu nespěchá...
vlastně už potřebu patřit k někomu i papírově vůbec nemá...

Uvědomila se, že to, co se jí poslední dobou děje, je dost zvláštní... že se zase někam posunula... a posouvá...
a taky jí během dneška napadlo, že kdyby si měla vybrat, tak že by volila jako partnera +-vrstevníka.... že nestojí o padesátníky a starší... taky změna, předtím to neřešila....

na FB jí večer čekal vzkaz od dalšího muže.... zněl :"hledám partnerku"
:-))) reagovat na to nebude...
29.03.2012 20:05 | 0 komentářů | Autor: Petra Angela | stálý odkaz

rozdíl mezi Rekonektivním léčení® a The Reconnection®

Rekonektivní léčení®, jehož záměrem je především léčení, The Reconnection® v sobě nese záměr o znovuspojení s vesmírem, kdy skrze nově vytvořené axiatonální linie dochází k propojení našeho meridiánového systému s energetickými body planety Země a odtud dále do nekonečného vesmíru. Právě Reconnection® se svými frekvencemi Rekonektivní léčení® umožňuje. A nejen to. Reconnection® vnáší do našeho života změny a my se na řadu věcí začínáme dívat jinak. To, co nás dřív tížilo a trápilo, nás trápit přestává, stáváme se rozhodnějšími a už tolik nelpíme na všech těch zbytečnostech, které jsme s sebou táhli, které nám překážely, ale my se jich nedokázali zbavit. Jsme otevřenější vůči sobě i vůči druhým... Vždycky to tak bylo, jenže jsme to nevěděli. Všichni na své životní cestě přicházíme na nejrůznější křižovatky, míjíme ukazatele a rozcestníky, ale ne vždy si jich všimneme, ne vždy jim věnujeme pozornost, ne vždy jim rozumíme a ne vždy se jimi dáme vést....Má-li pro každého z nás vesmír připraven na míru šitý směr, kterým se máme dát, potom nám Reconnection® tento směr třeba ukáže . A zůstává na nás, jak s tím dál naložíme....



28.10.2009 09:25 | 0 komentářů | stálý odkaz

jak jsem se dostala k léčení...

jak jsem se dostala k léčení?
všechno je propojeno se vším... v Indii jsem já procházela léčením od indického léčitele... nevím jaké využíval metody... dle svých vlastních slov léčí od svých 14ti let... záhadně ví kolik lidí má vyléčit... v době kdy jsme se setkali mu zvývalo něco kolem 4000 lidí... pak neví co se stane... a neřeší to... dovedl vykládat karty... a z dat narození a jména zjistit osud... jeho výpočty nebyly stejné jako klasická numerologie, kterou znám já... bylo to jiné... a bohužel kniha ze které případně čerpal byla v hindi a tak jsem nedokázala vyluštit ani název:-)
na mně se napojoval podivným způsobem... věděl spoustu věcí z mého života, které jsem nikdy nikomu nevyprávěla... mého ex označil jako "muž dvou tváří" došlo mi, že bych těžko hledala výstižnější popis...
léčil cca 25 cm velkým žezlem s křišťálem... ležela jsem, držel mě za ruku a přeříkával modlidbu...
nevím co se během léčení dělo,ale cítila jsem to... říkal, že jsem statečná...občas to trochu bolelo...
Také jsem s ním večer chodila meditovat na skálu k oceánu... bylo to hned vedle 2000 let starého chrámu,který nesmetlo ani tsunami....

Při posledním léčení,den před odjezdem, mi řekl, že mi předal část svých schopností léčit... že mně miluje...
nevím proč... nevím jak... a vlastně jsem ani....
******
koupila jsem si v Indii obraz (tanka) malovaný mnichy v klášteře - neuvěřitelně mě přitahoval...
téma toho obrazu je prý pro šťastnou budoucnost...pověsila jsem ho ve své ložnici a po návratu do Čech jsem se často modlila... nechodím do kostela a tak se neumím modlit a téměř neznám modlitby z Bible... nejsem ani pokřtěná...
prostě vím, že to není důležité... pro víru není potřeba chodit do kostela, být pokřtěný a znát Bibli... tu Bibli, kterou stejně církve přetvořili k obrazu svému... nepotřebuji patřit k církvi na to abych věřila....
*******
takže nevím co mi předal... proč... než jsem odjela dal mi ještě dárek... velmi starý... z křišťálu... bohužel s ním neumím pracovat... pracuji občas jen s tím, že se jedná o křišťál a ten zesiluje vlastnosti jakéhokoliv jiného kamene...
ale k rekonektivnímu léčení nepotřebuji nic... jen sama sebe...
*****
po návratu z Indie jsem řešila hlavně konec svého manželství...
pár měsíců nato - v květnu jsem byla na výstavě Esotera, Biostyl... potkala jsem tam pár známých... a vlastně jsem se ocitla v přednáškovém sále na jediné přednášce... která byla i s video ukázkou rekonektivního léčení... vlastně to video, to jak jsem viděla co to léčení s lidmi dělá... a když přednášející řekl, že to dokáže každý... to mě prostě zaujalo na tolik, že jsem si pak o tom léčení koupila knihu Erica Pearla... někoho prý vyléčí už jen přečtení jeho knihy... prostě to celé mě přesvědčilo o tom, že to chci umět také.... Zjistila jsem, že v červenci je v Praze jediný kurz, který se letos koná v ČR...a že je příšerně drahý:-) a zároveň, že už jsem a ve stejném termínu přihlášená na jiný kurz... na téma vědomé opouštění těla...
ale prostě jsem neodolala... půjčila jsem si peníze... a šla jsem do toho...Veděla jsem, že sice jindy třeba mohu jet na kurz pořádaný ve světě..ale znamenalo by to si k ceně kurzu - která byla obdobná jako v ČR, přičíst ještě letenku a ubytování... angličtina mi problém nedělá... a tak jsem absolvovala kurzy v Praze...
ale o tom je asi život... ve správný čas vás život zavede na správné místo a děje se přesně to co se má dít... a tak jsem v červenci prošla kurzy Erica Pearla...

K léčení využívám i svých znalostí z kurzů feng shui, které byly zaměřené hodně nejen na uspořádání věcí v bytě, ale také na zdraví obecně... K léčení se totiž dá využívat i barev... každá čakra má nějákou barvu... podle povahy a vlastně i polohy nemocného místa v těle pomáhá se obklopit věcmi stejné barvy... oblečení (nejlépe z přírodních materiálů)... a také barva prostěradla a povlečení v posteli... když jste nemocní, tak v posteli můžete trávit spoustu času...
ale hlavně... slovo NEMOC se skládá ze slova NE a EMOCe, tzn. spousta našich nemocí, vzniká z potlačováním emocí... ale o tom zase jindy...



22.10.2009 14:18 | 0 komentářů | stálý odkaz

healing... II

...nejlepší přítel...
19.říjen 20:43
L dnes nepřišla do práce... zjistila, že její pes má rakovinu... bohužel prý jediná šance je operace,kterou ale nemusí přežít-zítra..... L mi dala instrukce v čem jí mám zastoupit... ale bylo slyšet, že má problém to zvládnout... fotku Albíny měla v práci na stole... napadlo mě jediné... požádala jsem jí,aby nepřipouštěla negativní výsledek... aby vzhledem k nemoci obklopila Albínu oranžovou barvou a nepochybovala o tom, že to dobře dopadne... nemohla jsem tam jet osobně a tak jsem si vzala tu fotku a přes celý den intenzivně léčila na dálku...
pevně věřím, že to dobře dopadne...
králíci žijou..., kolega je fit... tak teď další test... měla jsem pořád pochybnosti jestli to léčení funguje... jestli to dokážu i já... a asi proto jsem po tom kurzu byla na několik týdnů úplně KO... prostě to se mnou za tu nedůvěru pořádně zametlo...
nebyla jsem schopna to po tuhle dobu ani na nikom aplikovat... no to jsem měla za to... nevěřící... kdo nevěří ať.... no a dobře mi tak...
ale už je nemám, už jsem odhodila všechny pochybnosti... protože ono to funguje....
a tak věřím, že i s Albínou to dobře dopadne a že i ona udělá L ještě hodně radosti...
doted jsi pamatuju jak hrozný to bylo loučit se s mým čtyřnohým přítelem....
20.10.
Tak hurá, Albína je po operaci... L poslala zprávu, že to zvládla... že ji mají doma... takže super... posílala jsem jí léčení ještě i během té operace a po... a vyplatilo se...jsem moc ráda
21.10.
tak dnes je to ještě zajímavějvější... slyšet jak chudince A musel dát doktor 3 injekce místo jedné... že jí nemohl uspat... nejdřív mě napadlo, že jsem jí toho léčení poslala moc... ale v zápětí mi došlo, že to ani nejde... prostě se děje to co se dít má... doktor prý řekl, že A asi po probuzení po těch 3 injekcích asi jentak nevstane... nevím jestli jí to bolelo nebo co, ale A prý vstala a nakonec usnula ve stoje... prostě jo... to léčení funguje... a má to grády... no a co, že je A 10let a stejní psi se v průměru dožívají 8-9let... prostě je to úžasné a andílci a vesmírné bytosti, DĚKUJI za vše...
20.10.2009 21:45 | stálý odkaz

reconnection healing... a já...

mam radost...
kolega,ktereho jsem lecila v patek, tak je OK...:-) chudak se nemohl pohnout... ostatni uz mu volali sanitku... no a ja se jen zastavila a vyckavala co bude... sem nevedela jak by to prijal... a tak jsem cekala, jestli teda probehne sanitka nebo navsteva pohotovosti nebo jestli budu s... (více)
12.10.2009 18:30 | stálý odkaz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se